Jak řeší SVJ čištění a mytí fasád? Vapkou a tlakovými čističi se zkracuje jejich životnost.

Mnohá společenství vlastníků řeší fasádu domu. Správa SVJ se má o fasádu starat, chránit ji před poškozením a také před nejrůznějšímu nečistotami v souladu se stanovami SVJ a hlasováním SVJ. Jak se o fasádu starat šetrně a je pro ni vhodné časté mytí, například vapkou? Jak odstranit nečistoty z fasády nejlépe?

Jak řeší SVJ čištění a mytí fasád? Vapkou a tlakovými čističi se zkracuje jejich životnost.

Že se fasáda domů ve 21. století myje, je docela běžné. U těch, které mají moderní silikonovou, silikátovou, nebo akrylátovou fasádu, je to navíc nezbytnost, protože v zachycené špíně se dobře žije řasám a plísním, jež fasádu rozrušují a zkracují tak její životnost. Takže výboru SVJ nezbývá než čas od času objednat firmu, která dům očistí od špíny, mastnoty a samozřejmě také řas a plísní, které vytvářejí charakteristické zelené, respektive černé skvrny. Jenže i na dům je potřeba brát při mytí ohledy. Jinak budete třeba při kontrole shromážděním SVJ nemile překvapeni tím, jak krátkou dobu moderní fasáda vydržela. O předpokládaných minimálně 25 letech životnosti si v každém případě bude moct vaše sdružení vlastníků jednotek nechat jen zdát.

„Při mytí domovní fasády jde proti sobě několik požadavků majitelů. Chtějí mít čistý dům rychle, levně a bez starostí. Jenže výsledkem takového přístupu jsou časem jen další starosti a především investice,“ říká Jan Hrdlička, který se čištěním fasád zabývá více než 15 let. Rychlou a levnou možnost omytí domu totiž představuje právě jen tlaková voda z „vapky“.

Jenže možnosti regulace tlaku vody z trysek tlakových čističů jsou omezené. Logicky, protože tlak je základním principem tohoto systému mytí. To z něj ovšem dělá technologii ne zcela vhodnou pro mytí moderních fasád!

ČÍM UMÝVAT FASÁDU

Tlak z trysek tlakových čističů obrušuje svrchní vrstvu domovního pláště, čímž ji samozřejmě zeslabuje. Vapka navíc zároveň naruší jeho povrch, což usnadní budoucí zachycení nejen nečistot, ale především výtrusů nových řas a plísní, pro které je členitý povrch moderní fasády ideálním prostředím k životu. Jak budou řasy a plísně růst, vytvoří opět zelený, nebo černý flek a budou dále rozrušovat povrch fasády, takže nezbude než povolat opět firmu, jež fasádu vyčistí. Vapkou, jak jinak…

Zrnitý povrch současných moderních fasád vlastně škodí sám sobě. „Každé zrno na povrchu fasády představuje pro plíseň asi takový úkryt, jako pro člověka Mount Everest,“ hledá přirovnání Kateřina Klánová, která se problematice plísní věnuje ve Státním zdravotním ústavu více než 20 let. „Proti zachycení těchto organizmů by nejlépe fungovala úplně hladká fasáda. Ta by jim nenabízela žádný úkryt. A předpokládám, že by se také snadno udržovala,“ dodává Klánová, která je autorkou knihy „Plísně v domě a bytě“ a na stejné téma provozuje i webové stránky www.plisne.com

Podle odhadů společnosti JTJ Advanced Materials, která vyrábí fotokatalytické přípravky na ochranu fasád, je totiž „obálka“ domu po zhruba třech omytích tlakovou vodou „zralá na totální renovaci“. Vzhledem k tomu, že mytí se obvykle provádí po třech až pěti letech, je zřejmé, že tlaková voda zkracuje předpokládanou životnost fasády přibližně o 10 let. Takže dokud se nezačnou dělat hladké fasády, budou zřejmě jedinými možnostmi, jak je nechá správa SVJ mýt a zároveň neničit, pouze používání demineralizované vody, nebo parní čištění.

„Když fasádu očistíme nejšetrnějším možným způsobem, což znamená například používání demineralizované vody nebo nízkotlaké čištění americkým systémem Turbo Force, omezíme škody na jejím povrchu na nezbytné minimum, což je nesrovnatelné s tím, jak jej poznamená tlaková voda,“ popisuje rozdíl v technologiích Jan Hrdlička. A odkazuje na desítky fotografií poškozených plášťů budov, které shromažďuje na stránkách své firmy www.cisteni-fasad.cz. Některé z nich jsou bez přehánění alarmující: Třeba ty, na kterých se svrchní vrstva asi deset let staré fasády doslova loupe pod rukama.

„Současné fasádní systémy ETICS jsou zkrátka k biologickému poškození řasami a plísněmi extrémně náchylné kvůli své členité povrchové struktuře. Ze stejného důvodu jsou ovšem náchylné i na poškození tlakovou vodou,“ konstatuje podle svých zkušeností Hrdlička.

TISÍCE DOMŮ BUDOU MÍT PROBLÉMY S FASÁDAMI

Kolika domů se problém se silikonovými, akrylovými či silikátovými fasádami týká, se nedá přesně zjistit. Například podle Marcely Kubů, ředitelky Asociace výrobců minerální izolace (AVMI), bylo v roce 2015 zatepleno jen asi 20 procent rodinných domů. „To je 300 tisíc bytových jednotek z celkového počtu 1,5 milionu. Právě rodinné domy tak aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v České republice,“ vypočítala tehdy ředitelka.

Zateplení je přitom spolu s celkovou renovací hlavním důvodem, kdy se na domě objeví moderní fasáda. Zateplením opatřuje své domy také čím dál více společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), kterých je v Česku na 70 tisíc. Stát zatepluje své budovy už i v rámci programu Zelená úsporám, stejně jako tisíce dalších žadatelů, včetně SVJ či obcí. Z průzkumů AVMI před dvěma roky také vyplynulo, že 71 procent „samostavitelů“ se do zateplení pustí klidně pouze vlastními silami, což možnost získat přehled o rozšíření silikonových a akrylátových fasád dále komplikuje. Pravděpodobně je však celkové množství budov, které se mohou dočkat nové zateplené fasády podstatně vyšší než milion. Tím spíš, že stát i Evropská unie usilují o snížení energetické náročnosti budov v členských zemích.

To znamená, že problém se zničenými fasádami relativně brzy dosáhne v Česku (a zřejmě všude v EU, kde je podobné klima) značných rozměrů. Nutnost obnovit fasády se negativně projeví na finanční situaci majitelů rodinných domů, na účetnictví SVJ a zatíží i rozpočty státních institucí a obcí. Alespoň v případě, že se správci a majitelé budov nezačnou aktivně starat o to, jakým způsobem mají pečovat o fasády, aby si je zároveň neničili.

Starosti s provozem a údržbou domu prostě nikdy nekončí. Jednou je fasáda, jindy zase okna, rozvody… Naštěstí vám můžeme nabídnout šikovného pomocníka, který vám ve vaší starosti ulehčí. Stránky Sousede.cz představují efektivní správu domu v kapse, díky které může výbor a správa SVJ otevřeně a rychle komunikovat s ostatními maiteli. Vše důležité najdou totiž na jednom místě, žádnou důležitou informaci již nemohou přehlédnout. Díky přehlednému komunikačnímu kanálu lze dokumenty distribuovat rychle, bez závad a navíc s informací o tom, že majitel dokument skutečně přečetl. Schůze SVJ tak může probíhat zcela hladce, neboť jsou všichni majitelé včas informovaní.

Sousedé.cz - s námi máte domy v kapse

  • Revoluční platforma pro společenství vlastníků s cílem ušetřit peníze, čas a nervy.
  • Zjednodušení práce, které ocení především předseda SVJ, výbory SVJ a správce SVJ.
  • Vše důležité na jednom místě, vždy a odkudkoliv dostupné a přehledné.
  • Přehledný komunikační kanál, který umožňuje rychlou distribuci dokumentů s garancí přečtení a evidenci závad

Zaregistrujte se a vyzkoušejte náš portál společenství vlastníků. Zjednodušte si život a využijte online prostředí. Mějte váš dům v kapse.


Mohlo by vás zajímat

Webinář: Budoucnost FVE pro bytové domy

Webinář: Budoucnost FVE pro bytové domy

Portál sousedé.cz si pro Vás připravil další ze série vzdělávacích webinářů společně se svými odbornými experty na nejrůznější témata týkající se vedení a správy SVJ

Čisticí rohože usnadní úklid bytových domů

Čisticí rohože usnadní úklid bytových domů

Ve velkých městech nachází svůj domov většina mladých lidí, ale i řada rodin a seniorů v různě velkých bytech v centru, častěji pak v panelácích na okraji. Bytové domy nejsou výjimkou ani v malých městech a na vesnicích. Je jedno, zda lidé byt vlastní, nebo jsou v pronájmu. V domě nejsou sami a se svými sousedy mají společné prostory, o které se musí starat. A tady může někdy nastat kámen úrazu. Jaké existují možnosti úklidu společných prostor?

Moderní řešení detekce úniku plynu v bytových jednotkách

Moderní řešení detekce úniku plynu v bytových jednotkách

Přestože v České republice žádný zákon nenařizuje povinnost detekovat nebezpečné plyny v domácnostech, je instalace detektorů důrazně doporučována. Obzvláště pak v bytových domech představuje únik plynu riziko nejen pro obyvatele dané bytové jednotky, ale celého domu.