Na trhu se stále častěji vyskytuje kombinace instalace FVE a bateriových úložišť, čímž vzniká další bezpečnostní riziko v domě. Pojďme se podívat na doporučení HZS pro bateriová úložiště.
Hasičský záchranný sbor České republiky zveřejnil 14. 8. 2026 první pracovní verzi metodiky pro kontejnerová bateriová úložiště elektrické energie (BESS) (dokument v pdf ke stažení zde). Dokument reaguje na rychlý rozvoj této oblasti a na potřebu nastavit srozumitelná minimální kritéria požární bezpečnosti tam, kde dosud chybějí jednotná evropská pravidla.
Metodika je určena zejména pro zařízení a stavby, které nejsou předmětem posuzování HZS ČR v rámci výkonu státního požárního dozoru. Má proto charakter odborného doporučení. Přesto představuje důležitý bezpečnostní standard využitelný při navrhování, umisťování, realizaci i provozu bateriových úložišť.
Na přípravě dokumentu se podíleli vybraní odborníci z HZS krajů společně se specialisty z oblasti elektrotechniky, bateriových úložišť BESS a souvisejících technologií.
Z dodaného metodického pokynu lze pro „ochytření“ provozu bateriových úložišť v bytových domech čerpat velmi dobrou inspiraci, přestože je nutné hned v úvodu zmínit jedno důležité omezení.
Tento dokument je primárně určen pro venkovní kontejnerová úložiště a v bodě 1.2 výslovně uvádí, že se nepoužije jako standardní postup pro BESS umístěná uvnitř budov. Nicméně v bodě 1.3 metodika dodává, že pokud jde o instalaci s významnými požárně bezpečnostními vazbami na okolní stavby, únikové cesty (což je v bytovém domě klíčové) nebo veřejný prostor, lze toto metodické doporučení použít přiměřeně.
Pokud pomineme čistě stavební požadavky (odstupy, protipožární stěny) a zaměříme se na řízení, monitoring a chytrou logiku (ochytření) instalace napojené na FVE, metodika nabízí vynikající postupy pro zajištění maximální bezpečnosti:
Systém řízení baterie (BMS) musí trvale monitorovat provozní veličiny, jako je teplota, napětí, proud a stav nabití (SOC). Metodika ale striktně vyžaduje, že BMS nesmí být jediným prostředkem detekce. Pro chytrý a bezpečný provoz by mělo být úložiště vybaveno samostatnou detekcí oxidu uhelnatého (CO), hořlavých plynů (zejména vodíku) a detekcí kouře reagující na proudění vzduchu v prostoru.
Pro BESS se doporučuje nastavit chytré fázování reakcí systému podle toho, co se děje (podle tabulky 3):
Chytré úložiště musí po aktivaci ochrany umět přejít do bezpečného stavu, což znamená okamžité zastavení nabíjení z FVE a vybíjení do sítě. Zásadní ale je, že i po odpojení silových obvodů musí zůstat zachováno napájení pro funkce nezbytné k monitorování, signalizaci, komunikaci a nouzovému větrání. Toho lze docílit napájením z nezasažené části baterie nebo ze samostatného záložního zdroje (metodika doporučuje udržet tyto funkce v chodu minimálně 1 hodinu).
Pokud dojde k problému na článcích, začnou se uvolňovat toxické a výbušné plyny. Úložiště by mělo mít automatické nouzové větrání, které se samo spustí při detekci problému. Metodika doporučuje navrhnout ventilaci s výkonem na deseti až patnácti násobnou výměnu vnitřního objemu prostoru za hodinu, aby se zamezilo nahromadění výbušné koncentrace.
Systém by měl nepřetržitě a automaticky přenášet alarmové stavy na odpovědnou osobu s povinností reakce. Nemělo by jít jen o zprávu o požáru, ale chytrý systém by měl hlásit i ztrátu komunikace (např. výpadek internetu/signálu), poruchu detekce nebo poruchu nouzového větrání, protože tyto stavy zásadně snižují bezpečnost.
Zavedením výše uvedených principů – především oddělením detekce plynů od běžného BMS baterie, vytvořením vícestupňového varování a automatickým odpojováním při současném zachování komunikace – lze i v menším měřítku bytového domu dosáhnout vysoce pokročilého ("chytrého") standardu bezpečnosti podle profesionálních měřítek Hasičského záchranného sboru. Vždy musíme brát zřetel na velikost úložiště, ale jsou na trhu velká SVJ, která mají rozsáhlá úložiště. U menších domů je dobré se zamyslet nad komplexitou a poradit se se zhotovitelem. Vždy se dají využít pro rychlou detekci i levné IoT detektory, které ale pomohou v prevenci velkých škod.
Zdroj: Metodika HZS
______________________________________________
Nenašli jste v našem magazínu odpověď na specifický problém, který aktuálně řešíte ve vašem SVJ nebo bytovém družstvu? Chybí vám podrobnější návod k právním, ekonomickým či technickým aspektům správy domu? Vaše podněty jsou pro nás klíčové. Napište nám do redakce na e-mail redakce@sousede.cz, jaké téma by vás zajímalo více. Rádi se mu v některém z příštích článků detailně pověnujeme, přizveme odborníky z praxe a připravíme pro vás srozumitelné řešení. Tvoříme tento obsah pro vás – pojďme společně zlepšovat bydlení v našich domech.
______________________________________________________________________ CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT:
V naší Poradně, naleznete nejčastější dotazy a manuály pro používání portálu Sousede.cz.
Pravidelně pořádáme bezplatné vzdělávací webináře s odborníky, registrace a záznamy naleznete ZDE
Pokud hledáte dodavatele služeb, nebo jen radu navštivte naše Tržiště.
Informační letáky s výhodami využívání pro Předsedy SVJ a Vlastníky bytových jednotek k vytištění a vylepení na nástěnku v domě.
Kompletní přehled funkcí a ceník naleznete přímo na webových stránkách.
Kdo platí výměnu oken? Komu patří balkon přístupný jen z jednoho bytu? A může vlastník sám zasáhnout do zdi mezi pokoji? Otázky, které v klidném provozu domu nikdo neřeší – dokud nepřijde na řadu rekonstrukce. Právě tehdy se totiž ukáže, že hranice mezi společnými prostory a soukromým vlastnictvím bývá mnohem méně jasná, než se zdá. A že nejasnost dokáže zablokovat i jinak dobře připravený projekt.
Panelákový byt se v létě chová jako sluneční kolektor: okna propouštějí obrovské množství energie a rozpálené betonové konstrukce pak drží teplo dlouho do noci. Pokud jste zkoušeli větrat, ventilátor i vodu na parapetu a stejně se budíte do dusna, narazili jste na jádro problému: **teplo je potřeba zastavit ještě venku, dřív než dopadne na sklo**.
Každý bytový dům jednou dospěje do chvíle, kdy už nestačí opravovat jednotlivé problémy. Nový nátěr tady, opravený balkon tam, za pár let střecha… A mezitím rostou náklady na energie a přicházejí další požadavky na energetickou náročnost budov.