Dle § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona platí, že: „Stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.”
STAVEBNÍ POVOLENÍ
Dle mého názoru bude zasklení lodžií zpravidla stavební úpravou, kterou se mění vzhled stavby a ovlivňuje požární bezpečnost stavby, tedy stavbou, která vyžaduje stavební povolení. A to bez ohledu na systém zasklení, tedy bez ohledu na to, zda půjde o bezrámový systém nebo rámový systém. Musí tedy být zpracována projektová dokumentace včetně požárně bezpečnostního řešení a musí být doloženo stanovisko hasičského záchranného sboru.
Vlastník bytu jako stavebník k žádosti o vydání stavebního povolení musí podle § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 184a stavebního zákona přiložit souhlas společenství vlastníků.
SOUHLAS SHROMÁŽDĚNÍ NEBO JEN STATUTÁRNÍHO ORGÁNU?
Otázkou potom je, zda je nutný souhlas shromáždění nebo postačí souhlas statutárního orgánu společenství vlastníků. Působnost shromáždění je vymezena v § 1208 občanského zákoníku, ve kterém ovšem není explicitně uvedeno, že by shromáždění rozhodovalo o udělení souhlasu ve smyslu § 184a stavebního zákona.
Dle mého názoru by proto byl nezbytný souhlas shromáždění pouze tehdy, pokud by v souladu s § 1208 písm. i) toto vyžadovaly stanovy společenství nebo v případě, že by si shromáždění tuto záležitost vyhradilo k rozhodování. Pokud stanovy neobsahují takový požadavek a ani si shromáždění otázku udělování souhlasu se zasklením lodžií pro jednotlivé byty nevyhradilo, rozhoduje o tom, zda vlastníku udělit souhlas se zasklením lodžií, statutární orgán.
