Jak je to s trvalým pobytem u osob v bytovém domě? Co je důležité pro SVJ?

Pokud je nájemník přihlášen k trvalému pobytu v bytovém domě, stává se také automaticky plátcem služeb? Mělo by tedy SVJ zjišťovat trvalý pobyt osob? Mnohá SVJ trápí spory sousedů, které se týkají rozpočítání nákladů za společné služby podle počtu osob v bytě.

Jak je to s trvalým pobytem u osob v bytovém domě? Co je důležité pro SVJ?

Trvalý pobyt není bydliště

Některé bytové domy mají bytové jednotky s nahlášeným trvalým pobytem osob, které v nich dávno nebydlí. Je možné zrušit trvalý pobyt osobě, která už v bytě nežije? Majitel bytu je členem SVJ a má povinnost informovat SVJ o počtu osob, které byt užívají. SVJ vede evidenci majitelů i uživatelů bytu a její součástí je také bydliště, to ale nemusí odpovídat trvalému pobytu . Ten tedy není pro činnost SVJ vůbec rozhodující.

Právní úprava rozlišuje:

  • trvalý pobyt,
  • bydliště,
  • užívání bytu.

Jak je vidět, zákony týkající se SVJ pojem “trvalé bydliště” vůbec neznají. Tento pojem slouží pro komunikaci s orgány veřejné správy. Každý občan může mít pouze jedno místo trvalého pobytu. Místem trvalého pobytu může být nemovitost, která má přidělené číslo a je určena k bydlení, ubytování nebo rekreaci.

Trvalý pobyt představuje jen formální údaj. Bydliště je místo, kde opravdu žijete. Upravuje jej občanský zákoník jako místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam trvale. Uživatelem bytu může být osoba, která v daném bytě pobývá jen po přechodnou dobu, a to i opakovaně. Praxe však ukazuje, že ve většině případů bude „užívání bytu“ totožné s bydlištěm.

Rozúčtování služeb

Na co si má SVJ dát pozor při rozúčtování služeb? Vybrané služby by SVJ mělo rozúčtovat podle počtu osob, proto se nebudete řídit trvalým pobytem, ale bude jej zajímat počet osob, které byt skutečně užívají.

Pokud žádná pravidla v SVJ neexistují, řídí se rozúčtování zákonem (zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty). V něm je uvedeno, jaké služby a jakým způsobem budou v bytovém domě rozúčtovány.

„Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí SVJ, rozúčtují se náklady na služby takto:

A) Dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných nebo podle směrných čísel roční potřeby vody,

B) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů,

C) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,

D) provoz výtahu, osvětlení a úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané SVJ, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.“

Rozhodnými osobami podle zákona jsou:

  • nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období,

  • vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo

  • osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

Je tedy zřejmé, že ani rozúčtování služeb podle tohoto zákona se neřídí počtem osob s trvalým pobytem v bytové jednotce.

Zákon sice definuje rozhodné osoby, ale vzájemné dokazování a dohadování o tom, kolik osob lze doopravdy považovat podle definice v zákoně za „rozhodné osoby“ je něco, čemu se raději vyhněte. Je-li to možné, zvolte rozúčtování dle přesně definovaných kritérií a pravidlu dle počtu rozhodných osob se vyhněte úplně.

A jak je to s prázdnými byty? Jejich majitelé většinou s příspěvky na vybrané společné služby nesouhlasí. Vyjdeme-li z platné právní úpravy, pak z již zmíněných zákonů vyplývá, že rozúčtování vybraných společných služeb může za prvé upravit SVJ, a to včetně stanovení pravidel, které počítají s příspěvkem i za neobydlené byty. Také zákon počítá vždy nejméně s 1 osobou pro rozúčtování služeb. Touto 1 osobou je vlastník, který nepřenechal jednotku nikomu k užívání.

Souhlas pronajímatele k trvalému pobytu

Pokud člen SVJ svůj byt pronajímá, nemůže nájemci zabránit nahlášení trvalého pobytu v bytové jednotce. Nájemce s platnou nájemní smlouvou nepotřebuje od vlastníka povolení ke zřízení trvalého pobytu. Úřad zaeviduje nově hlášený trvalý pobyt i bez souhlasu pronajímatele, nájemci stačí doložit platnou nájemní smlouvu. Pronajímatel má sice možnost trvalý pobyt zrušit, ale jen ze zákonem stanovených důvodů, které musí prokázat:

  • zápis trvalého pobytu na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, nebo

  • byl objekt s nahlášeným trvalým pobytem odstraněn nebo zanikl nebo už není způsobilý k účelu bydlení, nebo

  • zaniklo užívací právo k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.

Zdroj foto: Pixabay


Mohlo by vás zajímat

Jak na optické rozvody v bytových domech

Jak na optické rozvody v bytových domech

Správné provedení vnitřních optických rozvodů má zásadní dopad na schopnost poskytovat koncovým zákazníkům gigabitové služby na optické síti. Použití nesprávných materiálů, metod nebo nevhodné zakončení sítě může způsobit, že operátor nebude schopen přípojku dobudovat až do bytu zákazníka nebo na ní provozovat služby.