Jestliže společenství vlastníků jednotek v domě vzniká, pak jednotliví vlastníci nemají právo volby, zda se stanou jejími členy či nikoliv. Obligatorní povaha ve svém důsledku znamená rovněž zákaz vystoupit ze společenství, členství tudíž může zaniknout jen zároveň s převodem vlastnického práva k jednotce či úmrtím vlastníka. V této souvislosti vyvstává otázka, jak nakládat s hlasem zemřelého člena SVJ v případě, že zemře?
Obecně k hlasování členů na shromáždění SVJ
Všichni vlastníci jednotek tvoří tzv. shromáždění, které je usnášeníschopné za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů v souladu s § 1206 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu většiny přítomných vlastníků jednotek, ledaže zákon nebo stanovy stanoví jinak, přičemž hlas každého vlastníka jednotky odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu na společných částech, tudíž hlasy všech vlastníků jednotek jsou vzájemně nerovné. Totéž pravidlo platí i v případě, že vlastnické právo k více jednotkám svědčí jedné osobě. Tato jedna osoba pak bude mnohdy klíčovým subjektem pro určení výsledku hlasování shromáždění nebo vůbec toho, zda je dána usnášeníschopnost.
Postup SVJ po smrti vlastníka jednotky
Dědic jednotky se v souladu s § 1194 odst. 2 věta první občanského zákoníku stává jako právní nástupce zůstavitele členem společenství vlastníků. Problém ale nastává v situaci, kdy se dědické řízení protáhne a do doby, než je skončeno vyvstane ve společenství potřeba hlasování o záležitosti spadající do působnosti SVJ. Zákon v tomto případě výslovně neupravuje postup SVJ, jisté však je hlas zemřelého člena nezaniká ani se mezi další členy nerozděluje. Nelze mít ani za to, že jeho nečinnost znamená hlas pro či proti. SVJ bude muset v tomto případě vynaložit aktivitu při zjišťování toho, koho bude muset kontaktovat.
Odpověď na otázku Jak nakládat s hlasem zemřelého člena SVJ do doby, než dědic nabude pozůstalost je třeba hledat v dědickém právu. V souladu s § 1677 občanského zákoníku bude za vlastníka jednotky v hlasování SVJ rozhodovat správce pozůstalosti, vykonavatel závěti nebo dědicové.
Povinností správce pozůstalosti, popř. vykonavatele závěti je spravovat pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví. Rozsah této povinnosti se omezuje jen na prostou správu dle § 1678 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž musí být vykonávána s péčí řádného hospodáře, tj. řádně a důsledně, s nezbytnou loajalitou, znalostmi a pečlivostí a SVJ. Hlasování na shromáždění společenství vlastníků jednotek bezpochyby spadá do této běžné správy, a proto to bude správce pozůstalosti či vykonavatel závěti ten, kdo bude na shromáždění hlasovat.
V případě že ale osoba spravující pozůstalost povolána nebyla, spravuje pozůstalost do nabytí dědictví v souladu s § 1677 odst. 1 občanského zákoníku dědic a je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové. Pro SVJ to znamená, že si při hlasování bude muset vyžádat stanovisko všech těchto potencionálních dědiců a osoba, které bude následně dědictví konkrétní jednotky potvrzeno, bude tímto stanoviskem vázána.
Více o JUDr. DAVID PYTELA,MBA, LL.M., advokát
Zdroj foto: Pixabay
