Každá kamera (pro úplnost – všude v článku je kamerou myšlen kamerový systém se záznamem) instalovaná ke snímání veřejného prostoru i vevnitř v konkrétním bytovém domě je zároveň velkým zásahem do oblasti osobních údajů. Znemožňuje totiž lidem zůstat bez povšimnutí v rámci jejich pohybu nebo čerpání služeb. Proto je nutné při každé takové instalaci dodržet určitá pravidla.
Ještě před samotným pořízením musí statutární orgán SVJ stanovit účel, za jakým se kamera instaluje. Tento krok je tu proto, aby se zhodnotila proporcionalita řešení a splnila zákonnost zpracování podle článku 6 odst. 1 písm. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR). Důležité je, aby zde existoval oprávněný zájem SVJ na instalaci kamery. Tím se například myslí, že už několikrát k vloupání došlo a nezabránilo mu ani použití jiných ochranných prostředků (například bezpečnostního zámku). Zákonnost se ale naplňuje i podle článku 6 odst. 1 písm. c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR), kdy správce plní povinnost zajištění řádné správy společných částí tím, že instaluje kamery jako preventivní opatření. Je ale nutné vědět, že pouze obecné předcházení protiprávním činům není dostatečným důvodem pro instalaci kamer (rozsudek NSS ze dne 25. 2. 2015, sp. zn. 1 As 113/2012). Tzn. pokud v domě k žádnému kriminálnímu jednání zatím nedošlo, ale SVJ chce ochranu domu „vylepšit“ tím, že instaluje kameru, není to dostatečný důvod a nebude splněna zákonnost. Na druhou stranu, pokud je dokumentováno, že nepřizpůsobivý soused nedodržuje domovní řád a kouří ve společných prostorách nebo že se z kolárny opakovaně ztrácejí bicykly, je nejen naplněna zákonnost, ale pořízený záznam lze použít jako důkaz k vymáhání pokut podle stanov SVJ.
Jakmile jsou vyřešeny výše uvedené otázky zákonnosti umístění kamery, je nutné rozhodnout. V ideálním případě je situace upravena stanovami SVJ tak, že statutární orgán shromáždí podklady a připraví návrh, který předloží shromáždění ke schválení. Pokud však stanovy situaci nijak neupravují platí, že o umístění kamerového systému může rozhodovat statutární orgán. Existují ale dvě výjimky, kdy by statutární orgán rozhodnout nemohl a muselo by rozhodovat shromáždění. V případě, že je statutární orgán omezen při pořizování movitých věcí a v případě, že instalace kamerového zařízení do společných prostor by byla spojena s se stavebními úpravami, které by přesahovaly stanovený finanční limit. Pokud limity pro tyto aktivity nejsou ve stanovách, je nutné se řídit nařízením vlády č.366 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, konkrétně §13.
Při instalaci kamer je nutné dbát na to, že nesmí snímat jednotlivé vchodové dveře do bytů, pokud vlastníci bytových jednotek zvlášť nevysloví přání, aby tomu tak bylo. Dále je nutné řádně označit dům informací o tom, že probíhá zpracovávání údajů.
V rámci provozu je pak nejdůležitější povinností SVJ vést záznamy o činnostech zpracování. Jedná se o povinnost podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR), která v roce 2018 nahradila povinnost registrovat kamerový systém u Úřadu na ochranu osobních údajů.
Na pozoru je třeba se mít i při nahlížení. To je samozřejmě možné, ale nelze jej umožňovat bezdůvodně, je nutné při něm chránit osobní údaje třetích osob (například použít software na rozostření obličejů), bránit se neoprávněnému nahlížení a manipulaci se záznamy. Je tedy nutné nějakým způsobem upravit přístup k záznamům a celý proces nakládání se záznamem. Např. vymezením okruhu osob, které mohou k záznamu přistupovat, dokumentací jednotlivých „přihlašování“ a nahlížení k záznamům.