Příběh pana Martina: Denis, hlučný postrach okolí
„Můj příběh je úplně obyčejný, nevidím na něm nic překvapivě jiného. Mám pocit, že takových jako já, jsou tisíce,“ bagatelizuje už po vyhrané bitvě s hlukem pan Martin.
Voda je nejdůležitější složkou našeho života. Člověk spotřebuje průměrně sto litrů vody za den, což je neuvěřitelné množství. Samozřejmě je tento údaj jen přibližný, jelikož řada domácností se s ní snaží šetřit, a tak je jejich spotřeba o poznání nižší.
Bez vody se však neobejde nikdo z nás. Zkuste se zamyslet nad tím, kolikrát za den a k čemu všemu ji potřebujete. Bez vody bychom se nemohli umýt, uvařit dobrý oběd, ale hlavně bychom neměli co pít.
Abychom mohli tuto tekutinu v našich domech využívat, je nezbytné, abychom měli v domácnosti nainstalované vodovodní baterie. Ty nám totiž umožní její neustálý přísun, a to v kterékoliv místnosti.
Vodovodní baterie se liší podle toho, jestli budou umístěné v koupelně nebo kuchyni. Na každou baterii jsou kladené jiné požadavky, s čímž souvisí jejich odlišný tvar a typ. V koupelně se s ní setkáte u umyvadla, vany nebo sprchového koutu a popřípadě bidetu.
Nejdůležitější je, aby se vám dobře ovládala. Svou pozornost však také zaměřte na její odolnost a životnost. Kvalitní vodovodní baterii poznáte podle délky záruční doby. Není výjimkou, že prodejci poskytují záruku trvající i deset let.
Dalším důležitým parametrem je materiál kartuše. Kartuš má těsnící funkci a navíc se v ní mísí teplá a studená voda, proto musí být vyrobena z kvalitního materiálu, aby odolala tomuto náporu. Dejte proto přednost bateriím s keramickou kartuší, u které je opotřebení téměř nulové.
Při výběru baterií do koupelny se zaměřte nejen na jejich praktickou, ale také estetickou stránku. Všechny koupelnové baterie by měly mít stejný nebo alespoň podobný design, aby byl celý prostor dokonale sladěný.
Koupelnové baterie se liší způsobem jejich instalace. Lze je připevnit na zeď, pod omítku, nebo volně postavit vedle umyvadla nebo vany.
Jejich velkou výhodou je snadná údržba. Veškeré části baterie jsou totiž viditelné a přístupné, takže je snadno umyjete nebo v případě rozbití vyměníte za nové.
Nástěnné baterie se přidělávají přímo na vodovodní trubky ve zdi. Při jejich instalaci musíte brát v potaz vzdálenost mezi přívodem studené a teplé vody, aby se vám podařilo novou vodovodní baterii bez problému nainstalovat. Tento rozměr se nazývá rozteč a nejčastěji se pohybuje mezi 100 a 150 mm.
Podomítkové baterie působí elegantním dojmem v každé koupelně. Vypadají tak, že je jejich část schovaná pod omítkou. Vidět je pouze kohoutek, nebo páčka na ovládání a výtok vody.
Stojánkové vodovodní baterie představují nejčastější typ umyvadlových baterií. Setkáte se s nimi však i u vany či bidetu. Instalují se na okraj umyvadla, vany či bidetu, takže není nijak narušen celkový vzhled koupelny.
Abyste byli s vaší vodovodní baterií spokojení, musí se vám především snadno ovládat. Podstatné je pohodlné nastavení teploty vody. Mezi základní rozdělení patří kohoutkové a pákové ovládání, v poslední době však nabývají na popularitě také termostatické baterie.
Vodovodní baterie se nejčastěji ovládají pomocí páky, díky které si jednoduše nastavíte požadovanou teplotu vody. Posunem páčky do strany si regulujete teplotu a posunem páky nahoru měníte průtok. K ovládání vám tedy postačí jen jedna ruka.
Kohoutkové baterie jsou v dnešní době postupně nahrazované pákovými. Nacházejí se spíše v koupelnách, které jsou zařízené v retro stylu. Regulace vody je náročnější, jelikož musíte nastavovat kohoutek s teplou a studenou vodou zvlášť.
Termostatická vodovodní baterie představuje skvělé řešení pro každou rodinu, která chce šetřit vodou. Jednoduše si ji nastavíte na požadovanou teplotu, takže nemusíte po jejím zapnutím dlouho čekat, než odteče studená voda a začne téct teplá. Standardně se teplota vody nastavuje na 37 - 38 °C.
Mimo to je termostatická baterie opatřena bezpečnostní pojistkou, která brání možnému opaření vašich dětí. Některé jsou navíc řešené tak, aby protékající teplá voda neohřívala jejich povrch, takže se nespálíte ani o samotnou baterii.
Dotykové baterie patří k moderním typů. Ovládají se lehkým dotknutím těla baterie, takže je puštění vody velmi snadné za jakékoliv situace.
Pokud máte chytrou domácnost, jistě vám v ní nesmí chybět digitální baterie. Její ovládání je snadné, ale vyžaduje nejnovější bezdrátovou technologii.
Vodovodní baterie nemusí nutně stát desítky tisíc. Skvěle vám poslouží i levné vodovodní baterie, pokud budou vyrobené z kvalitního materiálu. Ten totiž výrazně ovlivňuje jejich životnost a také to, jestli se vám bude do koupelny vizuálně hodit. Nejčastěji se setkáte s chromovými, nerezovými a mosaznými.
Při výběru vodovodních baterií nesmíte opomenout kuchyň, která se bez vody rovněž neobejde. Důležitý je komfort, který nám mohou nabídnout. Dřezová baterie nesmí být nízká, abyste mohli pohodlně umýt nádobí a také napustit vodu do vysokého hrnce.
Skvělým pomocníkem pro mytí nádobí jsou baterie, které jsou vybavené sprchou. Sprchu z baterie jednoduše vysunete a pohodlně s ní opláchnete nejen samotné nádobí, ale i celý dřez. Poté ji zase nasadíte zpátky do baterie, takže se nemusíte obávat, že by se vám v okolí dřezu někde pletla.
„Můj příběh je úplně obyčejný, nevidím na něm nic překvapivě jiného. Mám pocit, že takových jako já, jsou tisíce,“ bagatelizuje už po vyhrané bitvě s hlukem pan Martin.
Uvažujete o rekonstrukci koupelny, nebo o menším vylepšení tohoto prostoru? Nemusíte se bát, že v menším prostoru nebudete mít prostor pro moderní prvky. Luxusní koupelnu si lze zařídit i v bytovém domě. Je třeba rozhodnout o svých prioritách a pořádně si prohlédnout nabídku na trhu, ať si vyberete to pravé řešení pro vás. V koupelně trávíme čas každý den, tak proč si tyto momenty nezpříjemnit?
Drtivá většina lidí si přítomnost štěnic dokáže představit jenom v levné ubytovně bez dostatečného hygienického zázemí, kde se tísní desítky lidí. Ovšem v dnešní době se štěnice čím dál tím častěji objevují i v naprosto běžných domácnostech, kde je úklid samozřejmostí. Jaké jsou tedy zdroje zavlečení a proč není třeba se za výskyt štěnic stydět?