MGR. JAN BAUER, PRÁVNÍ ANALYTIK KLUSÁK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ – LAW FIRM
Odpověď je potřebné rozdělit do dvou rovin. První rovinou je otázka samotného vybudování společné antény a rozvodu pro příjem televizního vysílání a internetu a druhou rovinou je otázka plateb souvisejícím s provozem kabelové televize a internetu.
Vybudování společné antény
Co se týče vybudování společné antény a rozvodu pro příjem televizního vysílání a internetu, lze uvést, že systém rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu je dle § 1160 občanského zákoníku ve spojení s § 6 písm. h) vyhlášky č. 366/2013 Sb. definován jako společná část domu. Z tohoto důvodu rozhoduje o vybudování společné antény a rozvodu v domě shromáždění dle § 1208 písm. f) bodu 7. občanského zákoníku.
Shromáždění přitom o této záležitosti rozhoduje většinou hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže by stanovy vyžadovaly vyšší počet hlasů. Zákon tedy nevyžaduje souhlas všech vlastníků jednotek. Tedy pokud shromáždění potřebnou většinou hlasů rozhodne o vybudování společné antény, tak onen jeden vlastník, který nebude s rozhodnutím souhlasit, ovšem bude ostatními vlastníky jednotek přehlasován, se bude muset rozhodnutí shromáždění podřídit. Přehlasovaný vlastník sice může navrhnout soudu, aby zrušil rozhodnutí shromáždění, ovšem lze předpokládat, že jeho žaloba by byla soudem zamítnuta, neboť soudy v těchto případech ctí vůli vyjádřenou většinou vlastníků na zasedání shromáždění.
Platby za provoz společné sítě
Co se týká druhé roviny dotazu, tedy plateb souvisejících s provozem společné sítě připojení k televiznímu signálu a internetu, lze je opět rozdělit do dvou skupin.
První skupinou jsou platby za revize, servisní prohlídky, opravy apod. společného instalovaného zařízení, které nejsou ve smyslu § 2 písm. d) zákona č. 67/2013 Sb. považovány za náklady na služby. Tyto náklady jsou proto hrazeny z příspěvků na správu domu, které jsou dle § 1180 občanského zákoníku hrazeny ve výši odpovídající podílů vlastníků na společných částech domu, není-li ve stanovách daného společenství vlastníků stanoveno jinak.
Druhou skupinou plateb jsou úhrady za vlastní příjem televizního signálu či za využití internetového připojení. Tyto úhrady se ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. považují za služby. O rozsahu poskytovaných služeb – tedy o tom, v jakém rozsahu bude televizní a internetové připojení poskytováno (např. jaká rychlost připojení bude poskytována), rozhoduje dle zákona společenství vlastníků, tj. shromáždění. Stejně tak o způsobu rozúčtování nákladů rozhoduje shromáždění. Pro případ, že shromáždění nerozhodne o způsobu rozúčtování, obsahuje zákon ustanovení, dle kterého se náklady na příjem televizního vysílání rozúčtují podle počtu kabelových zásuvek.