Rozhodli jsme si na dům pořídit společnou anténu a internet pro celé SVJ. Vše chceme hradit z “fondu oprav”. Jeden vlastník ale oponuje, že to nelze, protože větší byt by přispěl vyšší částkou než garsonka. Má pravdu? Jak máme postupovat?
MGR. JAN BAUER, PRÁVNÍ ANALYTIK KLUSÁK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ – LAW FIRM
Odpověď je potřebné rozdělit do dvou rovin. První rovinou je otázka samotného vybudování společné antény a rozvodu pro příjem televizního vysílání a internetu a druhou rovinou je otázka plateb souvisejícím s provozem kabelové televize a internetu.
Co se týče vybudování společné antény a rozvodu pro příjem televizního vysílání a internetu, lze uvést, že systém rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu je dle § 1160 občanského zákoníku ve spojení s § 6 písm. h) vyhlášky č. 366/2013 Sb. definován jako společná část domu. Z tohoto důvodu rozhoduje o vybudování společné antény a rozvodu v domě shromáždění dle § 1208 písm. f) bodu 7. občanského zákoníku.
Shromáždění přitom o této záležitosti rozhoduje většinou hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže by stanovy vyžadovaly vyšší počet hlasů. Zákon tedy nevyžaduje souhlas všech vlastníků jednotek. Tedy pokud shromáždění potřebnou většinou hlasů rozhodne o vybudování společné antény, tak onen jeden vlastník, který nebude s rozhodnutím souhlasit, ovšem bude ostatními vlastníky jednotek přehlasován, se bude muset rozhodnutí shromáždění podřídit. Přehlasovaný vlastník sice může navrhnout soudu, aby zrušil rozhodnutí shromáždění, ovšem lze předpokládat, že jeho žaloba by byla soudem zamítnuta, neboť soudy v těchto případech ctí vůli vyjádřenou většinou vlastníků na zasedání shromáždění.
Co se týká druhé roviny dotazu, tedy plateb souvisejících s provozem společné sítě připojení k televiznímu signálu a internetu, lze je opět rozdělit do dvou skupin.
První skupinou jsou platby za revize, servisní prohlídky, opravy apod. společného instalovaného zařízení, které nejsou ve smyslu § 2 písm. d) zákona č. 67/2013 Sb. považovány za náklady na služby. Tyto náklady jsou proto hrazeny z příspěvků na správu domu, které jsou dle § 1180 občanského zákoníku hrazeny ve výši odpovídající podílů vlastníků na společných částech domu, není-li ve stanovách daného společenství vlastníků stanoveno jinak.
Druhou skupinou plateb jsou úhrady za vlastní příjem televizního signálu či za využití internetového připojení. Tyto úhrady se ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. považují za služby. O rozsahu poskytovaných služeb – tedy o tom, v jakém rozsahu bude televizní a internetové připojení poskytováno (např. jaká rychlost připojení bude poskytována), rozhoduje dle zákona společenství vlastníků, tj. shromáždění. Stejně tak o způsobu rozúčtování nákladů rozhoduje shromáždění. Pro případ, že shromáždění nerozhodne o způsobu rozúčtování, obsahuje zákon ustanovení, dle kterého se náklady na příjem televizního vysílání rozúčtují podle počtu kabelových zásuvek.
Rychlé NE jako odpověď na otázku v nadpisu článku by nebylo špatnou odpovědí. Nikdo, ani SVJ, totiž nemůže bez dalšího nakládat s příjmem, který není jeho. A příjmy plynoucí z nakládání se společnými částmi domu a pozemku nepatří SVJ, ale jednotlivým spoluvlastníkům. V praxi ale často dochází k situaci, kdy samotní spoluvlastníci mají zájem tyto prostředky do tzv. „fondu oprav“ převést. Jak to lze provést?
Stávající situace ve světě (vysoká inflace, zdražování energií, válka na Ukrajině a zejména energetická politika EU) vyvolává stále silnější tlaky na urychlení masivnějšího využívání alternativních zdrojů energií.
V médiích stále slyšíme o neúnosných až likvidačních cenách energií (nejen) v domácnostech. A k tomuto ruku v ruce o dotacích na fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla a přechodu na obnovitelné zdroje vytápění pro rodinné domy. Ale málo kdo ví, že všechny tyto možnosti úspor se týkají i bytových domů.