Ve snaze si zútulnit a zpříjemnit bydlení můžete zatoužit po úpravách nájemního bytu. K leckterým změnám ovšem budete potřebovat souhlas majitele. Můžete si třeba přitlouct hřebík a po skončení nájmu jej tam nechat? A co dělat, když pronajímatel nesouhlasí s úpravou bytu, kterou nájemce potřebuje provést s ohledem na zdravotní handicap svůj nebo osoby, která s ním v bytě bydlí?
Již při prohlídce pronajímaného bytu vám mohou hlavou běžet úvahy ohledně možných úprav. Měli byste se ale s pronajímatelem ohledně možných změn v bytě dopředu dohodnout. Obecně totiž platí, že pro úpravy, přestavby nebo jiné změny potřebuje nájemce souhlas pronajímatele.
Otázkou je, co vše lze považovat za změnu v bytě. Panuje názor, že změnou je jakýkoli zásah do bytu, který není jeho údržbou či opravou. „Například v případě přitlučení hřebíku do zdi se ale přikláníme k názoru, že k tomu nájemce souhlas pronajímatele nepotřebuje, pokud po skončení nájmu úpravu odstraní, tedy vymaluje, popřípadě zasádruje dané místo,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest a dodává: „Ovšem jinak by tomu bylo v případě, že by nebylo možné zásah do zdi odstranit, zde by se souhlas pronajímatele vyžadoval.“
Provedete-li zásadnější úpravy bez souhlasu pronajímatele, může po vás žádat, abyste je okamžitě odstranili, respektive uvedli byt do původního stavu. Jedná se třeba o bourání příček, přestavbu kuchyně či koupelny. Jestliže jste úpravy provedli bez souhlasu pronajímatele, nemáte právo na náhradu vynaložených nákladů. A to ani v případě, že se úpravami zvýšila hodnota bytu a pronajímatel nakonec jejich odstranění nepožaduje. Naopak, pokud se hodnota bytu provedenými úpravami sníží, může po vás pronajímatel požadovat náhradu způsobené škody.
Dohoda o úpravách, která může být podle situace i zanesena do nájemní smlouvy, by tedy měla být co nejpodrobnější. Její součástí by měl být nejen popis možných úprav, ale i případná povinnost změny při skončení nájmu odstranit, případně to, zda je majitel bytu proplatí.
Z uvedeného pravidla, podle kterého musí být úpravy provedeny pouze se souhlasem pronajímatele, však existuje výjimka. „Souhlasu pronajímatele není zapotřebí, jestliže je změna v bytě nutná vzhledem k zdravotnímu postižení nájemce či osoby, která s ním v bytě bydlí. Ovšem nájemce se v takovém případě musí obrátit na soud, který souhlas může za pronajímatele udělit, jestliže dospěje k názoru, že úprava je nutná. Nájemce pak musí změnu po skončení nájmu odstranit, pokud to pronajímatel požaduje,“ uzavírá Lukáš Zelený.
Zdroj fotografie - Okolo bytu
Kdo platí výměnu oken? Komu patří balkon přístupný jen z jednoho bytu? A může vlastník sám zasáhnout do zdi mezi pokoji? Otázky, které v klidném provozu domu nikdo neřeší – dokud nepřijde na řadu rekonstrukce. Právě tehdy se totiž ukáže, že hranice mezi společnými prostory a soukromým vlastnictvím bývá mnohem méně jasná, než se zdá. A že nejasnost dokáže zablokovat i jinak dobře připravený projekt.
Panelákový byt se v létě chová jako sluneční kolektor: okna propouštějí obrovské množství energie a rozpálené betonové konstrukce pak drží teplo dlouho do noci. Pokud jste zkoušeli větrat, ventilátor i vodu na parapetu a stejně se budíte do dusna, narazili jste na jádro problému: **teplo je potřeba zastavit ještě venku, dřív než dopadne na sklo**.
Každý bytový dům jednou dospěje do chvíle, kdy už nestačí opravovat jednotlivé problémy. Nový nátěr tady, opravený balkon tam, za pár let střecha… A mezitím rostou náklady na energie a přicházejí další požadavky na energetickou náročnost budov.