Jeden Tonda, druhý Tonda aneb jak nehlášené osoby v bytě zvyšují společné výdaje

„Naše sousedka si do bytu nonstop vodí nějaký chlapy. Mně by to bylo jedno, ale když tam má půlroku jednoho, pak zase dalšího bez toho, aby byl někde vedenej, nepřijde mi to moc férový vůči sousedům, co to za ty její bejčky pak zacvakaj ve společnejch nákladech.“ (Pavlína, 67 let, důchodkyně z Pardubic)

Jestliže se jedná o situaci, kdy vlastník nechává svého nocležníka přespávat v bytě příležitostně, v rozsahu, který nepřekročí v úhrnu tři měsíce, pak je vše v pořádku a majiteli bytové jednotky neplyne ze zákona žádná oznamovací povinnost. Pokud však nastane situace, kdy se z „návštěvníka“ stane „osoba užívající byt“, pak dle NOZ vzniká vlastníkovi bytové jednotky povinnost oznámit tuto změnu osobě odpovědné za správu domu.

Tato povinnost je sice ustanovena v § 1177 NOZ a váže se i ke změně užívání bytu jinou osobou, reálné uplatnění v praxi však trochu pokulhává. Detailnější práva a povinnosti pro vlastníka bytu by měly být popsány ve stanovách příslušného SVJ. Vlastník, který již dopředu ví anebo předpokládá, že dojde ke změně počtu osob žijících v bytě na dobu delší než dva měsíce, je povinen tuto skutečnost oznámit, a to co nejdříve.

Většina SVJ určuje výši záloh dle počtu nahlášených osob

„Já nemám nic proti študákům. Co mě fakt ale dokáže naštvat, je, když si jeden Tonda nastěhuje do bytu dalšího Tondu, nu, a najednou během půl roku jich tam je takových Tondů třeba deset. Kdo má za ně pak platit ty výdaje za elektřinu, výtah a hlavně úklid toho bordelu, co nadělaj a jak se proti tomu bránit? Nijak. Leda na ně nasadit nějakou Kelišovou a jít je udat. No ale hádejte se s nima a tahejte po soudech, že jo.“ (Antonín, 46 let, řezník z Plzně)

Ačkoli zákon neukládá konkrétní výši pokuty spjatou s porušením této povinnosti, v praxi se může zanedbání povinnosti dostat do nevídaných rozměrů a přilákat pozornost okolí. O danou situaci by se mohli začít zajímat sousedé, kterým by „neohlášenec“ mohl zvyšovat výdaje na rozúčtování služeb.

U většiny SVJ bývá zvykem, že výše záloh a rozpočítávání nákladů na společnou elektřinu, ale i odpad, výtah nebo úklid se odvíjí od počtu nahlášených osob v bytovém domě. Neohlášená osoba obývající byt více než dva měsíce má dle zákona č. 67/2013 Sb. rozhodný vliv právě na rozúčtování služeb.

Pokuta za neohlášení se může sice vyšplhat až do řádu několika tisíc korun, vinu však nikdo neprokáže

Po provinilém vlastníku, který zapomněl danou osobu včas nahlásit k rozúčtování služeb, lze též požadovat náhradu újmy, kterou stanoví SVJ, a to na základě rozhodnutí dvou třetin vlastníků, ne však vyšší než 50 Kč / den prodlení. Vlastník bytu nemusí osobu hlásit k trvalému pobytu, ale je více než žádoucí, aby pro vyúčtování služeb byla osoba obývající byt nahlášená. Za dvouměsíční prodlení neohlášení osoby užívající byt může sice na majitele bytu čekat postih ve výši až tři tisíce korun, reálné vymáhání je však dost komplikované.

V důsledku toho se dennodenně setkáváme s tím, že sousedé žádné zákony ani pravidla nerespektují, změny nehlásí, a kdybyste se chtěli domáhat uplatnění zákona, pravděpodobně bezúspěšně.

Stále více SVJ, BD raději upouští od prakticky nekontrolovatelného rozúčtování podle počtu osob a raději si schválí rozúčtování podle podílů na společných částech domu. Ty se totiž nijak nemění, nikam se nestěhují.