Pronajímatel nemůže nájemci zakazovat přijímat v nájemním bytě návštěvy. Souhlas pronajímatele je ale zapotřebí, jestliže má s nájemcem v bytě bydlet další osoba. Jak ale rozlišit, kdy se jedná pouze o návštěvu a kdy už o osobu, která s nájemcem v bytě bydlí?
Pokud nájemní smlouva obsahuje ustanovení, které nájemci zakazuje vodit si do bytu návštěvy, je takové ustanovení neplatné. „Nájemce nemusí zákaz návštěv daný smlouvou nebo požadovaný pronajímatelem třeba i jen ústně dodržovat, stejně tak není povinen pronajímateli návštěvy hlásit,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
V praxi může být problém odlišit, zda se jedná o návštěvu, nebo již o osobu, která s nájemcem v bytě trvale žije, jinak řečeno je členem jeho domácnosti. V takovém případě je totiž již souhlas pronajímatele nutný. Výjimkou je situace, kdy se jedná o takzvanou osobu blízkou, tedy typicky manžela či manželku, rodiče nájemce či dítě. Pak není souhlas zapotřebí.
Bez ohledu na vztah k nájemci nemůže v bytě bydlet takový počet osob, který by byl neúnosný z hlediska požadavků hygieny i komfortu. Jaký počet osob je ještě únosný, nelze určit jen podle výměry bytu, ale i podle jeho dispozice, tedy počtu pokojů či koupelen. Roli může hrát i výška stropu. Vždy je tedy třeba individuálně posoudit konkrétní případ.
Z hlediska odlišení návštěvy od člena nájemcovy domácnosti může být rozhodující, jak dlouho se dotyčná osoba v bytě zdržuje. Někdy se uvádí, že o návštěvu se již nejedná, jestliže doba pobytu přesáhne dva měsíce, což zřejmě vychází z toho, že podle občanského zákoníku je nájemce povinen hlásit pronajímateli zvýšení počtu osob v bytě neprodleně, maximálně do dvou měsíců. „Například ale návštěva ze zahraničí by mohla trvat i déle. Rozhodující tak může být to, jaké věci mají dotyčné osoby v bytě nebo jestli mají i jiný byt, ve kterém bydlí. Tyto skutečnosti se v případě sporu musí prokazovat, což může být problematické,“ konstatuje Lukáš Zelený.
Jestliže nájemce neinformuje pronajímatele o zvýšení počtu osob v bytě, může to být důvodem k výpovědi z nájmu.
Návštěvy mohou vést k výpovědi také tehdy, pokud porušují domovní řád, chovají se hlučně, poškozují zařízení bytu či domu nebo dům znečišťují. Argumentovat lze i takzvaným sousedským právem, což znamená, že návštěvy nesmí nad míru přiměřenou tamním poměrům, typicky hlukem či jinak, obtěžovat ostatní obyvatele domu.
Tereza počítala s tím, že k životu v paneláku patří občas hluk či štěkot psů. S čím se ale v poslední době nedokázala smířit, bylo kouření nových sousedů, kteří měli balkon přímo pod okny její ložnice.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, ukládá povinnost zavést vnitřní oznamovací systém mimo jiné všem organizacím, které zaměstnávající více než 25 osob. Dotknout se tak může i bytových družstev nebo společenství vlastníků jednotek. A zákon počítá s citelnými sankcemi, pokud organizace svoje povinnosti nesplní. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář proto klientům přináší své efektivní řešení FairWhistle.
Cena energií jde v poslední době strmě vzhůru, což se týká i teplárenství. Pokud chcete váš bytový dům v budoucnu vytápět úsporně, je třeba se poohlédnout po chytrém řešení, díky kterému nebudete závislí na centrální soustavě. Takové řešení přináší Bohumil Matyska ze společnosti Energo-Space consult, která se zabývá výrobou tepla a teplé užitkové vody z decentrálních zdrojů.