Jen si tak zalézt s knížkou do svojí soukromé knihovny... není to nádhera?
Prohlédněte si galerii domácích čtecích koutů a knihoven a inspirujte se.
Knihovny se z našich domovů trochu vytrácejí a uvolňují místo novějším zábavním technologiím. Je ale škoda se jich zbavovat. Čtecí kout je skvělé místo, kde můžete relaxovat, aniž byste hned usnuli. Snad vás naše galerie knihoven a čtecích koutků trochu inspiruje.
Pokud máte víc prostoru, možná místo křesla dobře poslouží čtecí lavice. V kombinaci s polštáři nebo tenčí matrací to bude úžasné místo k ležení.
Máte strach, aby se na knihy neprášilo? Vyřešte to knihovnami s prosklenými dvířky. Dobře se hodí hlavně ke klasickému stylu.
Nemusíte se vázat na tradiční umístění v obývacím pokoji. Vhodná stěna se může najít třeba v jídelním koutě.
Uvažujte o netradičních vzhledech: široké a mělčí police umožní vystavit knihy čelní stranou ven. Takové řešení se hodí, pokud nemáte knih tolik, ale chcete, aby vynikly.
Dobrá knihovna z masivu bude vždycky vypadat luxusně. Nechte materiál vyniknout a nekomplikujte ji zbytečným tvarováním.
Máte knih opravdu jenom pár? Pak nepotřebujete zvláštní skříň, stačí vám police. Investujte třeba do netradičního spirálovitého modelu.
Nezapomeňte, že knihovna ve spojeném prostoru skvěle funguje jako dělicí příčka. V době, kdy má každý druhý byt místo samostatné kuchyně kuchyňský kout, je to elegantní způsob, jak jej oddělit od obýváku. Nebojte se, že knihy budou v blízkosti kuchyně trpět. Pokud máte dostatečně výkonnou digestoř a knihovna nestojí v těsné blízkosti sporáku, všechno je v pořádku.
Kdy nejvýhodněji prodat svůj byt, dům nebo pozemek? Říká se, že vhodný čas je jaro, kdy se kromě přírody probouzí také zájemci o koupi nemovitosti. Aktivní poptávající znamenají vyšší konkurenční prostředí, a to pro prodej nemovitostí znamená zrychlení. Také se říká, že ceny nemovitostí letí v (post)covidovém období nahoru a že se vyplatí počkat si na skutečně výhodnou nabídku.
Jak Češi a Slováci doopravdy věří realitním kancelářím? Doposud jsme si tuto otázku zodpovídali spíše na základě našich pocitů. Do dnešních dnů chyběla tvrdá data.
„Můj příběh je úplně obyčejný, nevidím na něm nic překvapivě jiného. Mám pocit, že takových jako já, jsou tisíce,“ bagatelizuje už po vyhrané bitvě s hlukem pan Martin.