V dnešním díle se podíváme na nejčastější závady v interiérech, tedy na podlahy, povrchy stěn a dále interiérové a vstupní dveře. Opět budeme výpočet oprav uvádět na příkladu šestipodlažního cihlového domu z roku cca 1938 s celkem 23 jednotkami.
Zatímco závady podlah často ovlivňují jejich funkčnost a bývají pro uživatele obtěžující, případně i nebezpečné (možnost úrazu např. při zakopnutí), povrchy stěn jsou většinou pouze estetickou záležitostí, ale pokud se Vám na stěně stále ukazuje známá prasklinka, může se jednat o porušení nosné konstrukce, o kterých jsme psali ZDE a závadu je nutné řešit.
Závady interiérových dveří bývají také často pouze estetické, protože jimi neutíká tolik tepla. Nejčastěji se jedná o vhodné repase nebo výměnu křídel i zárubně. Vstupním dveřím je ale již nutné věnovat zvýšenou pozornost. A to jak z důvodu tepelně-izolačním, tak i bezpečnostním parametrům. Pokud toto dveře nesplňují, je doporučena kompletní repase či výměna vstupních dveří.
Při kontrole podlah bytových domů se inspektoři nemovitostí nejčastěji setkávají s nerovností podlah v chodbách a dalších společných prostorech, či s poškozenou nášlapnou vrstvou podlah.
„Měření rovinnosti podlah se provádí dvoumetrovou latí (vodováhou) a měřícím klínkem, v obytných prostorách a komunikacích uvnitř objektu lze tolerovat nerovnosti max. 2mm. Pokud jsou naměřené nerovnosti větší, je vhodné provést vyrovnání podkladní vrstvy (např. samonivelační stěrkou) a znovu položit nášlapnou vrstvu. Taková oprava se pohybuje obvykle v rozmezí 1000-1500 Kč/m2 (podle zvolené podlahové krytiny a množství spotřebované vyrovnávací stěrky).“ dodává inspektor z NEMOinspektu.
Další častou závadou jsou uvolněné dlažby s prasklými spárami, neboli poškozené nášlapné vrstvy. Ačkoliv se nestihla závada projevit úplným uvolněním dlaždice, je možné již během inspekce nemovitosti zjistit (poklepáním) nedostatečné podmáznutí dlažby lepidlem. V obou případech je vhodné odstranění stávající dlažby a její nové provedení.
K méně významným, estetickým závadám, které bývají inspektory nemovitostí často zjištěny, patří praskliny povrchů – omítek či sádrokartonového obložení, o kterých jsme psali ZDE.
„V konkrétní nemovitosti v naší případové studii byly zjištěny poškození podlah i omítek v suterénních prostorech, dále estetické závady interiérových dveří. Vstupní dveře byly v celkově velmi špatném stavu, kdy již není možná repase, inspektor nemovitostí tedy doporučil výměnu za nové (repliku původních).“ popsal Nemoinspektor.
Položka
Závada
Kategorie závady
Návrh opatření
Výskyt
Odhad nákladů
Sklepy
Poškozená (rozpadající se) betonová podlaha v chodbě
Nebrání užívání
Odstranění nášlapné vrstvy, vyrovnání podkladu a nové vylití podlahy
23 m2
23 000,-
Sklepy
Poškozená omítka obvodových stěn
Nebrání užívání
Obnova omítky v celé ploše poškození
33 m2
16 500,-
Dveře 1.PP
Poškozený nátěr dřevěných dveří do sušárny a do prostoru sklepů
Nebrání užívání
Obnova nátěru
2 ks
2 000,-
Vchodové dveře
Vchodové dveře z ulice i ze dvora neodpovídají současným tepelně-izolačním a bezpečnostním požadavkům
Nebrání užívání
Výměna za nové dveře – repliku původních
2 ks
90 000,-
Celkem odhad nákladů na navrhovaná opatření 22-25 131500 Kč. Uvedené závady jsou pouze ilustrativní ke specificky uvedeným oblastem. Nejedná se o kompletní výstup z inspekce nemovitosti.
Podklady pro článek poskytl: NEMOinspekt
Platíte za vytápění statisíce ročně a nevíte, jestli by váš dům nemohl ušetřit desítky procent? Největším pravidelným výdajem SVJ je výroba tepelné energie pro vytápění a ohřev teplé vody. Právě zde přichází na řadu _**energetická studie**_, která pomůže najít technicky i ekonomicky nejvýhodnější řešení.
S rostoucími letními teplotami se v mnoha bytových domech opakuje stejný problém: některé byty se během dne výrazně přehřívají a jejich obyvatelé hledají způsob, jak doma udržet příjemné klima. Nejčastěji jde o byty orientované na jih nebo západ a také o byty v posledních patrech. V takových chvílích se často objevuje otázka: **_„Je přehřívání bytů individuální problém, nebo by ho mělo řešit celé společenství vlastníků?“_** Zkušenosti z posledních let ukazují, že ve většině případů jde o téma, které se týká celého domu.
Závěr roku 2026 bude pro bytové domy zásadním milníkem. Podle novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, musí být nejpozději k 1.1.2027 všechna měřidla spotřeby tepla a vody vybavena funkcí dálkového odečtu. Tato povinnost vyplývá z implementace evropské směrnice o energetické účinnosti (EED), která klade důraz na pravidelné informování spotřebitelů o jejich reálné spotřebě a na transparentnější rozúčtování.