Nejčastější závady ve starších domech III. díl - Nosné konstrukce

V dnešním díle se budeme věnovat nosným konstrukcím, kde bývají uváděny jako nejvážnější závady především trhliny. Nosnými konstrukcemi domu rozumíme jeho základy. Jako svislé konstrukce označujeme stěny, pilíře, sloupy a vodorovné konstrukce pak stropy.

Nejčastější závady ve starších domech III. díl - Nosné konstrukce

V minulých dílech jsme se věnovali závadám týkajících se instalací, oken a hydroizolací. Dnes se podíváme na nosné konstrukce, především zdi, kde jak již bylo řečeno, jsou nevážnějšími závadami trhliny. Trhliny vznikají nejčastěji kvůli různě sesedajícím základům domu, například pokud je dům na více horninách, nebo mu promrzají základy, často jsou také jako důvody označovány změny způsobu užívání a dodatečné nástavby, které dům zatíží.

Co tedy dělat, abychom se prasklin zbavili nebo jim předešli? V první řadě je nutné zjistit, zda se jedná o aktivní či pasivní trhlinu. K ověření, zda se jedná o aktivní či pasivní trhliny se používají sádrové terče. Pasivní trhliny stačí vhodným způsobem vyspravit. Pokud jste typ, co se nebojí pustit se do menších oprav, pak náklady na vyčistění a vyplnění trhliny nebudou tak velké. Ovšem aktivní trhliny je nutné řešit se statikem.

Právě odhalení a odstranění příčiny je nejdůležitější podmínkou pro úspěšnou opravu. Závady se jinak mohou opět objevit, a to i na zcela nových částech konstrukcí. Například, pokud se na domě objeví trhliny v původní omítce, mohou signalizovat narušení základů, a tím i nosného zdiva. Samotnou výměnou omítky pak závada nezmizí, naopak nová omítka znovu popraská. Navíc hrozní, že se trhliny zdiva mohou dále zvětšovat.

Podklady pro článek poskytl Nemoinspekt s.r.o.


Mohlo by vás zajímat

Vedro v bytech panelových domů: proč ho často musí řešit celé SVJ?

Vedro v bytech panelových domů: proč ho často musí řešit celé SVJ?

S rostoucími letními teplotami se v mnoha bytových domech opakuje stejný problém: některé byty se během dne výrazně přehřívají a jejich obyvatelé hledají způsob, jak doma udržet příjemné klima. Nejčastěji jde o byty orientované na jih nebo západ a také o byty v posledních patrech. V takových chvílích se často objevuje otázka: **_„Je přehřívání bytů individuální problém, nebo by ho mělo řešit celé společenství vlastníků?“_** Zkušenosti z posledních let ukazují, že ve většině případů jde o téma, které se týká celého domu.

EED: Termín pro povinné dálkové odečty se blíží. Domy čeká poslední vlna výměn měřidel

EED: Termín pro povinné dálkové odečty se blíží. Domy čeká poslední vlna výměn měřidel

Závěr roku 2026 bude pro bytové domy zásadním milníkem. Podle novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, musí být nejpozději k 1.1.2027 všechna měřidla spotřeby tepla a vody vybavena funkcí dálkového odečtu. Tato povinnost vyplývá z implementace evropské směrnice o energetické účinnosti (EED), která klade důraz na pravidelné informování spotřebitelů o jejich reálné spotřebě a na transparentnější rozúčtování.

Chytrá automatizace mění provoz a ekonomiku nájemního bydlení

Chytrá automatizace mění provoz a ekonomiku nájemního bydlení

Správa nájemního bydlení se pod tlakem nákladů přesouvá k centrální automatizaci a využívání dat v reálném čase. Chytré platformy umožňují z jednoho místa efektivně hlídat spotřebu energií, stav technologií i bezpečnost budovy. Provoz se díky tomu mění z řešení akutních problémů na dlouhodobě optimalizovaný proces.