Pod městem leží evropský unikát

Češi hodně využívají dálkového vytápění, jak jsou na tom ostatní země?

Pod městem leží evropský unikát

Pod Prahou leží rozsáhlá teplárenská síť jakou má málo měst na světě. Síť tepen zásobujících hlavní město teplem je zcela unikátní a patří k největším a nejvýznamnějším dílům evropského teplárenství. Její součástí je více než 700 kilometrů tepelných sítí, které provozuje skupina Veolia. V rámci skupiny působí i Pražská teplárenská, jejímiž tepnami napojenými na mimopražský zdroj proudí 170 tisíc kubíků horké vody, což je pro představu asi 80 plaveckých bazénů.

Teplo bereme v Čechách jako běžnou, automatickou věc. Ani si neuvědomujeme, že teplo proudící do radiátorů není samozřejmost a že tomu tak není všude v Evropě.

Británie je svou otužilostí pověstná, ale moc se neohřejeme v zimním období ani v jižní části Evropy. Vytápění zde často nemají řešené vůbec, přestože tam zimní teploty běžně klesají k nule. Ohřejeme se naopak ve Skandinávii, kde stejně jako u nás fungují systémy centrálního zásobování teplem. Do rozvoje sítí dálkového vytápění výrazně investovalo například Dánsko, kde je tímto způsobem vytápěno zhruba 50 procent všech domácností, v Kodani pak dokonce více než 90 procent. Rozvinuté jsou i systémy dálkového vytápění ve Finsku, Švédsku, Německu či Rakousku. Celkem až 250 milionů Evropanů využívá centrálního zásobování teplem. Jde o nejpohodlnější systém vytápění. Jediné, co musejí tito zákazníci udělat, je otočit kohoutkem termostatického ventilu. Vše ostatní je na dodavateli dálkového tepla. Za oceánem si bez centrálních rozvodů dnes nedokážeme představit například vytápění v New Yorku. V tomto případě se ale mnohdy nejedná o rozvody horké vody, ale páry.

Domovní kotelny by mohly zvýšit emisní zátěž v metropoli

Dálková výroba tepla je ekologickým řešením, které pomáhá snižovat emisní zátěž ve městě. Pro jeho obyvatele znamená zároveň komfort, pohodlí a bezúdržbovost. Úplným nahrazením sítě tepen dálkového vytápění domovními nebo blokovými kotelnami by se zhoršila emisní situace téměř na polovině rozlohy Prahy! Uvnitř hlavního města by se tak vyprodukovalo až 207 tun emisí oxidů dusíku ročně a nízké komíny domovních kotelen by nedokázaly dostatečně rozptýlit spaliny do ovzduší. To znamená, že téměř polovina Prahy by začala dýchat horší vzduch.

Centrální vytápění z odpadu

Dálkové vytápění umožňuje využít i tepla z nerecyklovatelného odpadu, který by jinak skončil na skládkách. Zdrojem je Zařízení pro energetické využití odpadů Malešice (ZEVO). Ročně smysluplně zpracuje 31 tisíc vagónů komunálního odpadu z celé Prahy a díky síti teplárenských tepen vyhřeje 20 tisíc domácností a několik průmyslových areálů. Velmi perspektivní je kromě výše zmíněného tepla z komunálního odpadu využívání tepla z odpadní vody, které by jednou mělo vyhřívat podstatnou část Prahy 6.

Odpojování od dálkového vytápění je likvidační

Historie pražských teplárenských tepen se začala psát v areálu bývalé Elektrárny Holešovice již v roce 1928. Ročně se na ně připojí 4500 nových domácností, celkově pak tepny provozované společností Pražská teplárenská zásobují třetinu trhu s tepelnou energií v hlavním městě. Odpojováním domů a celých čtvrtí od této soustavy ničíme nejen unikát evropského významu, ale sami sobě strkáme nos do kouře ze spáleného plynu.

Zdroj foto: pixabay.com

______________________________________________________________________ CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT:


Mohlo by vás zajímat

Sdílení elektřiny v Česku míří k hranici 80 gigawatthodin. Bytové domy dostaly nový důvod řešit vlastní spotřebu

Sdílení elektřiny v Česku míří k hranici 80 gigawatthodin. Bytové domy dostaly nový důvod řešit vlastní spotřebu

Česká komunitní energetika rychle roste, bytovým domům otevírá praktičtější využití vlastní fotovoltaiky. Do systému se už zapojily desítky tisíc výrobních i odběrných míst a sdílená energie se blíží 80 GWh. Pro SVJ, družstva a správce tím roste význam aktivního řízení spotřeby. Bytový dům může ohřívat vodu ve chvíli vyšší výroby nebo výhodnější ceny elektřiny, ukládat energii do akumulace a využít ji později bez zásahu do komfortu obyvatel. Provoz po instalaci technologií se tak stává klíčovým tématem návratnosti energetických investic.

Vodík v energetice bytových domů: Výzvy, trendy a doporučení pro SVJ/BD

Vodík v energetice bytových domů: Výzvy, trendy a doporučení pro SVJ/BD

Vodík se stává klíčovým tématem pro budoucnost energetiky bytových domů a nabízí nové možnosti dekarbonizace i zvýšení soběstačnosti. Přestože stát zůstává skeptický, pilotní projekty a regionální spolupráce ukazují, že vodík může být reálnou cestou k modernizaci a úsporám v bytovém fondu