Problémy se sousedem alkoholikem

Řešíme potíže s jedním z obyvatel našeho domu. Jedná se o notorického alkoholika, který bydlí v bytě své dcery. Bývá natolik opilý, že se pomočený válí ve společných prostorách domu, kálí v domě, není schopen dojít do svého bytu. Pak tluče na dveře, případně křičí z balkonu. V celém domě je cítit zápach moči. Majitelé bytů na stejném poschodí, kde tento člověk bydlí, si stěžují, že zápach mají i ve svých bytech. Děti mají problém vstupovat do domu, protože se bojí, že na něho narazí. Dcera ani bývalá manželka nájemníka již tuto situaci řešit nechtějí. Opakovaně byla také přivolána městská policie, která ale nijak zasáhnout nemohla. Problémy přetrvávají už více jak dva roky. Existuje nějaké řešení? Dotaz: Dušan Súkeník

Problémy se sousedem alkoholikem

ODPOVÍDÁ: MGR. PATRIK BOHÁČEK, ARROWS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ, S.R.O., WWW.ARWS.CZ

Řešení podobných sousedských situací je vždy nepříjemné a postup v daném případě bývá vždy obtížný. Právní řešení bývá náročné, ale právní řád myslí i na tyto situace.

Primárně je třeba uvést, že v jednání souseda lze spatřovat či se v této souvislosti nabízejí některé skutkové podstaty přestupků. Nabízí se zejména přestupky proti veřejnému pořádku, kterých se dopustí někdo tím, že například poruší noční klid, vzbudí veřejné pohoršení (to je možné i ve společných prostorách domu i v bytě samotném, pokud je přítomno více osob) nebo znečistí veřejné prostranství (veřejným prostranstvím však nejsou společné prostory domu). Rovněž se nabízí v případě hrubého chování přestupky proti občanskému soužití, kterých se dopustí například ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí nebo úmyslně naruší občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustí jiného hrubého jednání. Tyto přestupky by pak měli strážníci obecní policie náležitě prošetřit.

Spolužití v bytovém domě a domovní řád

V rovině čistě občanskoprávní lze pak uvést následující. Občanský zákoník v ust. § 1013 stanoví povinnost vlastníka pozemku zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; toto ustanovení se přiměřeně použije i pro vlastnictví bytu. Kromě uvedené obecné povinnosti neobtěžovat sousedy, mají vlastníci jednotek povinnost dle ust. § 1175 a 1176 občanského zákoníku neztěžovat svým sousedům právo svobodně spravovat a výlučně užívat svůj byt, dále povinnost udržovat byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu a zejména povinnost řídit se pravidly pro správu domu (domovním řádem). Domovní řád pak může stanovit pravidla chování ve společných prostorách domu a rovněž například uložit zákaz znečišťování společných prostor.

Sankce za porušení domovního řádu

Pokud stanovy společenství vlastníků jednotek stanoví sankci za porušení domovního řádu, lze takovou sankci uložit a jejího splnění se domáhat i soudně. Rovněž se vlastníci jednotlivých jednotek dotčení závadným jednáním souseda na svém vlastnickém právu k jednotce, mohou soudně domáhat nařízení zdržení se takového závadného jednání. Pokud by ani takováto soudem uložená povinnost nebyla splněna, lze se v souladu s ust. § 1184 občanského zákoníku domáhat nařízení prodeje jednotky toho vlastníka, který porušuje povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím soudu způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek.


Mohlo by vás zajímat

Jak mají vypadat a co mají obsahovat zápisy ze schůzí SVJ a BD

Jak mají vypadat a co mají obsahovat zápisy ze schůzí SVJ a BD

Máte na starosti důležitou funkci ve vašem společenství vlastníků jednotek nebo bytovém družstvu? Nebo potřebujete z nějakého důvodu nahlédnout do zápisu ze schůzí, či jednání orgánu SVJ, ať už výboru, kontrolní komise nebo představenstva SVJ? Následující řádky vám prozradí, co vše musí obsahovat tyto zápisy a jak do nich nahlédnout.

Kamerový systém v domě SVJ/BD

Kamerový systém v domě SVJ/BD

Kamerový systém, resp. monitoring osob v domě i v přilehlých místech, je prostředek, který povětšinou zasahuje do základních lidských práv, a to konkrétně na soukromý a rodinný život. Provozování kamerového systému z hlediska zákona o ochraně osobních údajů se v aplikační praxi Úřadu pro ochranu osobních údajů neustále vyvíjí i s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Úřad dosud vyžadoval souhlas každého člena SVJ nebo BD s instalací takového kamerového systému. Nyní však vydal stanovisko č. 1/2016, které v plném znění uveřejňujeme.