S pomocí advokátní kanceláře jsme vysoudili na notorickém neplatiči dlužnou částku 130 000 Kč. Za advokáty jsme zaplatili 45 000 Kč. Můžeme tuto částku vymáhat na tom, kdo to zavinil?
Možnost požadovat náhradu nákladů vynaložených na účelné bránění práva (ve vašem případě práva na zaplacení částky 130 000 Kč) se řídí zejména § 137, § 140 a § 142 občanského soudního řádu, ze kterých plyne, že součástí nákladů řízení jsou i náklady vynaložené na právního zástupce účastníka řízení, je-li tento zástupce advokátem. V případě, že má takový účastník ve sporu úspěch, je mu soudem náhrada vynaložených nákladů přiznána.
Nárok na náhradu nákladů řízení, ve vašem případě tak řízení o zaplacení pohledávky ve výši 130 000 Kč, je však nutno uplatnit výlučně v rámci řízení vedeného o zaplacení této pohledávky, jiným způsobem totiž nelze náhradu nákladů řízení přiznat.
Konkrétní výše náhrady nákladů řízení, která je přiznána soudem, se pak neodvíjí od částky, kterou účastník řízení svému advokátovi skutečně zaplatil, jelikož ta je čistě věcí smluvního vztahu mezi klientem a advokátem, ale stanovuje se paušalizovaným způsobem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to dle počtu advokátem učiněných úkonů ve věci.
Soud je sice v rámci rozhodování o samotném sporu povinen rozhodnout i o náhradě nákladů řízení, náklady za právní zastoupení účastníka advokátem však nemůže přiznat, pokud jednotlivé úkony (předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření apod.) nejsou činěny skutečně advokátem v zastoupení klienta. V takovém případě se na účastníka řízení hledí jako na nezastoupeného a soud by měl přiznat pouze náhradu hotových výdajů, které účastník vynaložil při jednotlivých úkonech v řízení, a které se přiznávají v paušalizované výši 300 Kč za každý úkon, pokud účastník neprokáže vyšší hotové výdaje.
Přiznání náhrady nákladů řízení se přitom musí stát rozhodnutím soudu, a není možné se těchto nákladů domáhat samostatně z titulu náhrady škody, nejedná-li se o zvláštní případy, kde je tento nárok vysloveně zakotven (například při vymáhání újmy způsobené provozem vozidla).
Není-li tak ve vašem případě součástí soudního rozhodnutí též výrok o náhradě nákladů řízení, který by do těchto nákladů zahrnul i náklady právního zastoupení, a rozhodnutí je v právní moci, není možné se již samostatně vynaložených nákladů na právní služby domáhat. Prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekuce bude možné nárokovat jen to plnění, které je soudním rozhodnutím přiznáno, nebude-li dlužník plnit dobrovolně.
Platíte za vytápění statisíce ročně a nevíte, jestli by váš dům nemohl ušetřit desítky procent? Největším pravidelným výdajem SVJ je výroba tepelné energie pro vytápění a ohřev teplé vody. Právě zde přichází na řadu _**energetická studie**_, která pomůže najít technicky i ekonomicky nejvýhodnější řešení.
S rostoucími letními teplotami se v mnoha bytových domech opakuje stejný problém: některé byty se během dne výrazně přehřívají a jejich obyvatelé hledají způsob, jak doma udržet příjemné klima. Nejčastěji jde o byty orientované na jih nebo západ a také o byty v posledních patrech. V takových chvílích se často objevuje otázka: **_„Je přehřívání bytů individuální problém, nebo by ho mělo řešit celé společenství vlastníků?“_** Zkušenosti z posledních let ukazují, že ve většině případů jde o téma, které se týká celého domu.
Závěr roku 2026 bude pro bytové domy zásadním milníkem. Podle novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, musí být nejpozději k 1.1.2027 všechna měřidla spotřeby tepla a vody vybavena funkcí dálkového odečtu. Tato povinnost vyplývá z implementace evropské směrnice o energetické účinnosti (EED), která klade důraz na pravidelné informování spotřebitelů o jejich reálné spotřebě a na transparentnější rozúčtování.