Řešení podobných sousedských situací je vždy nepříjemné a postup v daném případě bývá vždy obtížný. Právní řešení bývá náročné, ale právní řád myslí i na tyto situace. Máte v zásadě několik možností.
V rámci shromáždění můžete navrhnout odvolání předsedy (máte-li podporu od ostatních členů). Dále bych vám doporučil předsedu společenství písemně vyzvat, aby vám vaše podezření vyvrátil, své chování vysvětlil a případně zanechal protiprávního jednání, přičemž pokud máte podezření, že se předseda nebo členové výboru společenství skutečně dopouštějí protiprávního jednání, jak popisujete, v případě, kdy nezafungují urgence, písemná upozornění a tyto osoby budou nadále jednat v rozporu se stanovami či zákonem, pak bych vám doporučil, abyste se obrátil na orgány činné v trestním řízení s oznámením o podezření ze spáchání trestného činu podvodu či porušování povinností při správě cizího majetku.
ČLENOVÉ VÝBORU MAJÍ POVINNOST UHRADIT VZNIKLOU ŠKODU
V občanskoprávní rovině pak platí, že členové volených orgánů mají povinnost stanovenou ustanovením § 159 o. z., tj. vykonávat svoji funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Povinnost loajality zde přitom znamená při výkonu funkce vždy upřednostňovat zájmy společenství před svými vlastními, před zájmy svých blízkých apod. Pokud členové výboru či předseda svoji funkci nevykonává řádně s potřebnou loajalitou a s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 159 o. z., vzniká jim povinnost k náhradě škody vzniklé v důsledku takového jednání.
JAK NA PŘEDSEDU, KTERÝ JEDNÁ PROTI VLASTNÍKŮM
Podle ustanovení § 1117 o. z. pak platí, že má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Pokud si tedy předseda počíná tak, jak popisujete, tj. na újmu právům ostatních spoluvlastníků, můžete se (stejně jako společenství) u soudu žalobním návrhem domáhat, aby takového jednání zanechal.
