Vy se ptáte - my s odborníky odpovídáme

Jak funguje rozúčtování tepla pro bytové jednotky umístěné v přízemí domu, které jsou objektivně vystaveny většímu chladu a tedy i vyšší spotřebě tepla?

Vy se ptáte - my s odborníky odpovídáme

Úvodem bychom rádi poděkovali našim posluchačům, že využívají databáze našich vzdělávacích webinářů, které jsou přístupné na YouTube kanále a poskytují širokou nabídku témat a účastníkům webinářů, kteří svými dotazy inspirují redakci k psaní článků na témata, která vás nejvíce pálí.

Dotaz s detailnějším popisem problému: Jedná se o rozúčtovávání nákladů za vytápění bytových jednotek, které jsou v přízemí bytového domu. Omlouvám se za "objektivní" nepřesnost, ale přijde mi, že pochybnost má logické opodstatnění, jenom nevím, jestli má také nějakou oporu v legislativě. Celkové vyúčtování je klasicky rozúčtováváno dle platných pravidel (koeficienty, orientace bytových jednotek, "vyhřívané" stěny atd.), takže předpokládám, že je firma vypočítává korektně, resp. o tom zásadní pochybnost nemám. Pochybnost se týká nezohlednění reálné situace bytů v přízemí. Pokud vše chápu správně, jsou pravidla pro přízemní byty nějak definována, obdobně jako jsou definována pravidla pro byty ostatní - např. pro byty pod střechou, které jsou zvýhodněny tepelnými koeficienty svým umístěním v nejvyšším podlaží. Tedy byty v přízemí se počítají nějakou definovanou metodikou, která, předpokládám, počítá s "tepelnou stabilitou základů domu" obdobně, jako se např. počítá s vyhříváním bytů uprostřed budovy byty okolními. Přízemní byty našeho bytového domu však "nesedí" na základech zakotvených v zemi, ale jsou umístěny nad společnou nadzemní garáží, která je permanentně odvětrávána a tudíž v zimě stabilně chlazena stavebně provedeným odvětráváním. O poklesu teploty v garáži v zimě, když jsou otevřená garážová vrata ani nemluvě. Proto by mě zajímalo, jestli existuje nějaká možnost takovou situaci zohlednit, protože je objektivním faktem, zvláště při mrazivých dnech, že tyto byty vytápěním naplno nedosáhnou v bytech vyšší teploty, zatímco byty nad nimi při slunečném počasí ve stejných mrazivých dnech topit prakticky nemusejí. To se mi jeví jako logická disbalance, kterou však výpočtové vzorce nezohledňují (nedokážou zohlednit?) a proto jsou tyto byty při vyúčtování znevýhodněny.

Odpovídá Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení, společnost ista Česká republika

Vážení čtenáři, koeficienty poloh místností řeší legislativa pouze takto:

Zákon č. 67/2013 Sb. v platném znění, § 6 odst 2): Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební.

  • Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

  • Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.

A vyhláška MMR č. 269/2015 Sb. v platném znění, § 3 odst 2 b): Stanoví, že hodnota spotřební složky upravená podle písmene a) se odečte od spotřební složky nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb úměrně výši náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou,

Jak je výše zřejmé, neexistuje žádná přesná metodika, jak koeficienty polohy stanovit. V praxi se postupuje následovně:

Varianta 1: Empirie

Nejčastěji jsou používány tzv. empirické polohy, jedná se o návrh rozúčtovatele /firmy, která provádí montáž přístrojů v objektu. Metodika zohledňuje, jak se místnost nachází v rámci objektu (např. rohová místnost, místnost nad nevytápěným prostorem apod.) a dále pak její orientaci na světovou stranu. Protože tyto polohy se stanovují při montáži, zpravidla i v ceně za montáž, jedná se o nejčastěji využívanou metodiku. Metodika je bohužel vhodná zejména pro standardní panelákové domy. Jedná se však o návrh a poskytovatel služeb (SVJ, BD) si může tyto polohy upravit/změnit. Za podklady, které vstupují do vyúčtování zodpovídá. V praxi takové případy rovněž jsou.

Uvedu na příkladu:

Místnost nad nevytápěným sklepem (dle naší metodiky ): korekce: 20 %
koeficient polohy: 0,8 náměr x 0,8 = spotřeba do vyúčtování

Zákazník rozhodne, že 20 % je pro potřeby objektu málo a stanoví např. 30%
korekce 30 % Koeficient polohy: 0,7 náměr x 0,7 = spotřeba do vyúčtování

Varianta 2: Tepelné ztráty

Výpočtem dle tepelných ztrát, který provádí projektant. Je třeba doložit stavební dokumentaci objektu, dokumentaci otopné soustavy a projekt zateplení. Stanovení koeficientů tímto způsobem je finančně nákladnější, ale v poslední době je o výpočet ze strany zákazníků zájem. Zde se ale musí výbory obrátit na odborníky, kteří jim studii s tepelnými ztrátami vypočítají. Tyto výpočty je pak třeba doručit společnosti, která zpracovává finální rozúčtování tepla.

S pozdravem, Jarmila Trčková

Děkujeme za dotaz i odpověď Váš tým sousedé.cz

Zdroj foto : pixabay.com ______________________________________________________________________ CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT:


Mohlo by vás zajímat

Komunitní energetika

Komunitní energetika

Bytový dům, firma nebo škola. Komunitní energetika dostala zelenou. Přidejte se do energetického společenství.

Může SVJ zasahovat do pronájmů bytů a s ním spojeného užívání společných částí domu?

Může SVJ zasahovat do pronájmů bytů a s ním spojeného užívání společných částí domu?

Správnou odpověď na tuto otázku jste možná zaznamenali v médiích v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 854/2022 ze dne 15. 3. 2023. Ano, to je to rozhodnutí „ohledně Airbnb“ a nemožnosti shromáždění jej v domě omezit či zakázat. Což je správně z hlediska ochrany vlastnického práva. Co když jste ale soused, jehož život krátkodobé pronájmy znepříjemňují?