Dle rozsudku Nejvyššího soudu z ledna 2011, přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství, ale je automatické.
Přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství. Toto přelomové rozhodnutí má být návodem pro soudy rozhodující při dědických sporech.
Do nedávna bylo běžnou praxí, že dědic musel nejprve žádat o členství v družstvu, a teprve poté získal práva k bytu. Nejvyšší soud proto v rámci své sjednocovací činnosti rozhodl, že dědic, který dědí po zůstaviteli byt (členský podíl), je členem družstva automaticky dnem úmrtí zůstavitele, aniž by o členství žádal. Členství v bytovém družstvu přechází na dědice podle § 706 odst. 3 zákonač. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to se všemi právy i povinnostmi. Závěr vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu z ledna 2011 a platí pro všechny typy družstev.
Stejně se má postupovat i v případě, kdy je oprávněným dědicem stát. Pokud zemřelý majitel členského podílu byl sám a neměl dědice, přechází veškerá členská práva i povinnosti, včetně nájmu, na stát.
Mezi zákonem upravené možnosti společenství vlastníků rozhodovat o svých záležitostech náleží rozhodování vlastníků přímo na shromáždění, které vyžaduje jejich přítomnost, ale také rozhodování mimo zasedání shromáždění, a to dle ustanovení § 1210 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a násl. (dále také jako „OZ“).
Každý bytový dům má společné prostory, které jeho obyvatelé více či méně využívají. Jak je to ale s výlučným využíváním společné části a jaká jsou vaše práva a povinnosti?
Zákaz shromažďování většího počtu lidí se zásadně negativně projevil i v oblasti rozhodovací činnosti v rámci fungování bytových družstev a společenství vlastníků. Jak se BD a SVJ s touto skutečností vyrovnávají a jak se tato situace projevila v přístupu banky při dokládání souhlasu, jsme se zeptali finančního specialisty Ladislava Kouckého z ČSOB.