Dle rozsudku Nejvyššího soudu z ledna 2011, přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství, ale je automatické.
Přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství. Toto přelomové rozhodnutí má být návodem pro soudy rozhodující při dědických sporech.
Do nedávna bylo běžnou praxí, že dědic musel nejprve žádat o členství v družstvu, a teprve poté získal práva k bytu. Nejvyšší soud proto v rámci své sjednocovací činnosti rozhodl, že dědic, který dědí po zůstaviteli byt (členský podíl), je členem družstva automaticky dnem úmrtí zůstavitele, aniž by o členství žádal. Členství v bytovém družstvu přechází na dědice podle § 706 odst. 3 zákonač. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to se všemi právy i povinnostmi. Závěr vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu z ledna 2011 a platí pro všechny typy družstev.
Stejně se má postupovat i v případě, kdy je oprávněným dědicem stát. Pokud zemřelý majitel členského podílu byl sám a neměl dědice, přechází veškerá členská práva i povinnosti, včetně nájmu, na stát.
Rychlé NE jako odpověď na otázku v nadpisu článku by nebylo špatnou odpovědí. Nikdo, ani SVJ, totiž nemůže bez dalšího nakládat s příjmem, který není jeho. A příjmy plynoucí z nakládání se společnými částmi domu a pozemku nepatří SVJ, ale jednotlivým spoluvlastníkům. V praxi ale často dochází k situaci, kdy samotní spoluvlastníci mají zájem tyto prostředky do tzv. „fondu oprav“ převést. Jak to lze provést?
Stávající situace ve světě (vysoká inflace, zdražování energií, válka na Ukrajině a zejména energetická politika EU) vyvolává stále silnější tlaky na urychlení masivnějšího využívání alternativních zdrojů energií.
V médiích stále slyšíme o neúnosných až likvidačních cenách energií (nejen) v domácnostech. A k tomuto ruku v ruce o dotacích na fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla a přechodu na obnovitelné zdroje vytápění pro rodinné domy. Ale málo kdo ví, že všechny tyto možnosti úspor se týkají i bytových domů.