Dle rozsudku Nejvyššího soudu z ledna 2011, přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství, ale je automatické.
Přechod členství v bytovém družstvu na dědice není podmíněn jeho žádostí o členství. Toto přelomové rozhodnutí má být návodem pro soudy rozhodující při dědických sporech.
Do nedávna bylo běžnou praxí, že dědic musel nejprve žádat o členství v družstvu, a teprve poté získal práva k bytu. Nejvyšší soud proto v rámci své sjednocovací činnosti rozhodl, že dědic, který dědí po zůstaviteli byt (členský podíl), je členem družstva automaticky dnem úmrtí zůstavitele, aniž by o členství žádal. Členství v bytovém družstvu přechází na dědice podle § 706 odst. 3 zákonač. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to se všemi právy i povinnostmi. Závěr vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu z ledna 2011 a platí pro všechny typy družstev.
Stejně se má postupovat i v případě, kdy je oprávněným dědicem stát. Pokud zemřelý majitel členského podílu byl sám a neměl dědice, přechází veškerá členská práva i povinnosti, včetně nájmu, na stát.
Společné soužití mnoha lidí na malém prostoru, uspěchaná doba, změny pracovních návyků. To vše jsou příčiny, které narušují rodinné vztahy a o těch sousedských nemluvě. Tyto změny vedou k anonymitě a v sousedství nevyhnutelně k obavám, nedůvěře i neochotě se podílet na společné údržbě sdíleného majetku. Pokud jste správce nebo majitel nemovitostí, přistupte k řešení této situace komplexně.
Spoluvlastníci bytů zbystřete! Víte, jaká máte práva v rámci společenství vlastníků a jaké vás čekají povinnosti? V článku vás dopodrobna seznámíme se vším, co potřebujete vědět. Jak na stanovy SVJ, účetnictví SVJ .
Přinášíme vám další díl seriálu o řešení sousedských sporů a napravování vztahů mezi sousedy neformální, mírnou a přístupnou cestou.