Reklama

Dům z keramiky aneb třetihorní jíl materiálem budoucnosti?

Daniel Adam Bergmann, 14. 2. 2017

Obydlí uplácané z hlíny u většiny z nás probudí pocity dávných věků, zaostalosti a chudoby. Někomu se vybaví chýše známé z afrického prostředí, jinému soudobé nadšenecké pokusy o alternativní bydlení. Na druhou stranu se ptáme, v čem lidstvo bydlelo déle? V hliněných stavbách nebo v betonových panelácích? V tomto smyslu bychom si samozřejmě tradiční materiál rádi odpustili, žijeme přece ve 3.tisíciletí. Jenže věc není tak přímočará. Jak se zdá, pokud se vezme třetihorní jíl a zpracuje se moderní technologií drcení, granulací a vypalováním, vznikne nám prvotřídní stavební materiál. Keramzitbeton nebo také keramický beton.

Keramzitový beton

Technologie výroby není nijak nová, patent na výrobu keramzitového betonu získal už v roce 1918 Američan Stephen John Hayde z Kansas City. Při výrobě cihel si všiml, že některý materiál se při vypalování nafukuje víc. A to je právě princip a hlavní výhoda této stavebniny. Pórovitost zrn keramického kameniva dodává materiálu skvělé vlastnosti splňující současné nároky na moderní a ekologickou výstavbu. Je lehký a při zachování pevnosti není tak objemný jako tradiční beton, snadněji se také dopravuje. Je zdravotně nezávadný a plně recyklovatelný. Při dotyku hřeje, výborně tlumí zvuk a ve stavbách vytváří příjemné mikroklima.

Jaké je využití?

Dnešní výrobní možnosti dovolují keramický beton produkovat v mnoha variantách. Jak v hutné struktuře pro nosné konstrukce, tak v mezerovité (odlehčené) struktuře, například pro vyplňování tepelně nebo zvukově izolačních vrstev. Typicky lehký beton využijeme při rekonstrukcích starších domů, protože minimálně zatěžuje nosné konstrukce. U dřevěných podlah ve starých domech ho výrobce doporučuje použít jako podsyp pro suchou plovoucí podlahu. Materiál dobře vyplní nerovností a vyrovná podklad, výborně izoluje a podlaha je ihned pochozí, protože nemusíme čekat na vyschnutí podkladu. Tam, kde nejsme omezeni nevhodnou nosnou konstrukcí, můžeme lehký beton použít pro realizaci podlah bez dilatačních spár v bytech i domech nebo například pod podlahovým vytápěním.

(zdroj: www.dumjednimtahem.cz)

Snadná doprava a manipulace s lehkým keramickým betonem, který má navíc třetinový objem, vybízí k dalšímu použití. Proto bylo jenom otázkou času, kdy se z prefabrikovaných dílců začnou rodit montované stavby. Výrobce rodinných domů vypočítává celou řadu výhod, které tato řešení přinášejí. Zejména rychlost výstavby, kdy hrubá stavba stojí za pět dnů. Dále máme připravené drážky pro rozvody vody, tepla a elektřiny. Hladká úprava velkoplošných dílců nás pak nenutí do omítek, postačí stěrka.

Otázkou zůstává, jestli dobré izolační vlastnosti tohoto zajímavého materiálu skutečně nabízejí možnost nezateplovat budovu tolik, jako u standardní cihlové stavby. Zástupce dodavatele rodinných domů na klíč upřesňuje, že u svých projektů používají standardní zateplení (16 cm polystyren) a výhody zdiva využijí jinde – tloušťka stěny je totiž jen 18 cm a tím se uvnitř domu ušetří značná plocha, řádově desítky metrů čtverečních.

A dodává, že o osud zásob třetihorního jílu se bát nemusíme, při výrobě se ho využívá jen minimální množství.

(ústřední foto; zdroj: www.liapor.cz)