Jak je to se správou plynového zařízení v rámci SVJ?

Správu plynového zařízení je nutné rozdělit na zařízení ve vlastnictví právnické osoby – společenství vlastníků a zařízení ve vlastnictví soukromé osoby - ve smyslu domácnost. Jaký je rozdíl mezi osobou odpovědnou a pověřenou? Jaká je role výboru SVJ při jejich určování?

Jak je to se správou plynového zařízení v rámci SVJ?

Osoba odpovědná za provoz a obsluhu zařízení

Výbor SVJ musí určit osobu odpovědnou za bezpečný provoz plynového zařízení - zpravidla je to předseda SVJ nebo člen výboru SVJ. Tato osoba odpovědná musí být zaškolená s ověřením znalostí a může pověřit jakoukoliv jinou osobu, pověřenou za bezpečný provoz. Tato osoba opět musí splnit kvalifikaci (školení a ověření znalostí).

Co se týče vyškolení a vyzkoušení obsluhy plyn. zařízení (dále jen PZ) je toto uvedeno v novém právním předpise – nařízení vlády č. 191/2022. V § 12, odst. 8 je uvedeno:

„Ověřování znalostí revizním technikem se nepožadují pro obsluhu vyhrazeného plynového zařízení vykonávající činnosti na zařízení pro rozvod plynů s tlakem nepřesahujícím 0,005 MPa (0,05 baru) a se spotřebiči s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW, s výjimkou průmyslových tepelných zařízení, a pro manipulaci s plnicí koncovkou.“

Pro spotřebiče o výkonu pod 50 kW platí tedy jen odst. 2 stejného paragrafu, který zní:

„Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení, před určením osoby k obsluze a kontrolám zajistí její seznámení včetně ověření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souvisejících s vyhrazeným plynovým zařízením.“

Platné předpisy a dokumentace

Obecně platí: po montáži plynového zařízení musí před předáním montážní organizace budoucího vlastníka a provozovatele seznámit s obsluhou a provozem daného plynového zařízení § 13, odst. 2 zní: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž a opravu vyhrazeného plynového zařízení zajišťuje

a) průvodní dokumentaci v českém jazyce v souladu s požadavky na kompletnost a rozsah, stanovenými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

b) provedení příslušných revizí a zkoušek

f) zaškolení osob provádějících obsluhu vyhrazeného plynového zařízení v souladu s požadavky výrobců jednotlivých částí vyhrazeného plynového zařízení.“

Odst. 3 zní: „Doklady předá právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení provozovateli tohoto zařízení spolu s podklady pro zpracování místního provozního řádu.“

Zde se však v minulých třiceti letech vynořil problém, protože v podobě nové instalace se jedná o výrobek a k výrobku, např. k automatické pračce, musí podle mnoha právních předpisů výrobce zpracovat spoustu dokumentace. To se dosud v případě plynové, ale i instalací obecně jaksi zapomnělo nebo spíše se jasně neuvedlo, že takový návod se nahrazuje jinými dokumenty jako je projekt, doklady o provedení, o zkouškách a revizi, doklady o materiálech, popř. ještě dalšími doklady.

V současné době je tlak, aby příští předpisy pro plynová zařízení obsahovala požadavek na firmu, která provedla plynovod či danou instalaci, k ní zpracovala dokumentaci na úrovni předpisů, jako např. pro pomyslnou automatickou pračku, obsahující i bezpečnostní požadavky.

Forma takového dokumentu by se měla objevit v revidovaných TPG 704 01. Komplexní návody se v případě instalací dosud nahrazovaly doklady typu: projekt s podklady k provoznímu řádu, doklady o materiálech, o montážní, organizaci, zkoušce a revizi a současně se požadovalo ono seznámení vlastníka a obsluhy s namontovaným zařízením.

Je těžko představitelné, že by živnostenský montážník plynu dělal slohové práce na úrovni právního dokumentu a k tomu ještě překládal do češtiny dokumenty např. o materiálech, kde zahraniční firmy nedodržují naše právní předpisy – a právě tento moment je v NV 191/2022Sb. neuměle přenesen na kohokoli, kdo předává dílo. Zde se nabízí otázka, zda-li nejde o likvidaci daného živnostníka. Pokud by se toto zavedlo, pak jednotliví živnostenští instalatéři, coby oprávněné osoby, byli enormně zatíženi administrativními požadavky. Patrně by to vedlo nejen ke zdražení těchto prací, ale i k přetížení odborných profesí.

Jaká je současná všeobecná praxe?

Zatím tedy platí ono seznámení a případně zaškolení provozovatele, vlastníka, zákazníka, obsluhy, podle zmíněného §12 uvedeného NV. Školicí a zkoušející osoba nemusí být, pro daný případ revizním technikem. Je však otázkou, kdo může provést fundovanější zaškolení či vyzkoušení obsluhy. Je nutné si uvědomit, že ani projektant není osobou, která má speciální a ucelené znalosti na úrovni revizního technika.

Ověření znalostí obsluhy platí jak pro domácnosti, tak pro firmy – v podobě seznámení s daným zařízením, jeho obsluhou a vytvoření záznamu, že jmenovaná osoba byla seznámena se zařízením a jeho obsluhou (způsobem obsluhy). Liší se pouze tím, zda ověření znalostí provádí a nebo neprovádí revizní technik PZ.

Zde také platí jak pro domácnosti, tak pro firmy, že vlastník či provozovatel (zákazník – podle energetického zákona) je odpovědný za bezpečný provoz odběrného plynového zařízení.

Další obecný požadavek, nyní již pro firmy je, že se vyžaduje osoba odpovědná za provoz plynového zařízení (plynovodů, kotelny, regulační stanice apod.). Touto osobou je někdo z vedení podniku, kdo má daný referát ve své pracovní náplni. Je jasné, že takový člověk by měl z pohledu obecné bezpečnosti a z pohledu odborného pro dané zařízení o takovém zařízení něco vědět. Proto je vhodné jej se zařízením nejen seznámit – viz výše, ale také ho vyškolit, aby věděl, co vlastně v podniku spravuje, co má v případě daného zařízení na starost. Je jasné, že u SVJ, kde se těžce smiřujeme s tím, že se jedná o organizaci, jsou pochybnosti o důležitosti znalostí osoby odpovědné za provoz PZ, ale berme to logicky. Samozřejmě nejlépe takovou osobu vyškolí revizní technik plynových zařízení, ale na školení by byl dobrý také bezpečnostní technik obecné bezpečnosti práce.

I zde však platí:

„Ověřování znalostí revizním technikem se nepožadují pro obsluhu vyhrazeného plynového zařízení vykonávající činnosti na zařízení pro rozvod plynů s tlakem nepřesahujícím 5 kPa (0,05 baru) a se spotřebiči s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW, s výjimkou průmyslových tepelných zařízení, a pro manipulaci s plnicí koncovkou.“

Organizace a také osoba odpovědná za provoz plynového zařízení pak má pracovníka, který se o zařízení stará formou obsluhy, tedy obsluha plynového zařízení. Takový pracovník má také svou pracovní náplň, kde by měl být odkaz na postup podle provozního řádu (plynovodu, kotelny, reg. stanice apod.).

Tato obsluha je seznámena s obsluhou a provozem daného plynového zařízení a to v případě nové instalace onou montážní firmou, vč. záznamu o seznámení (u kotelen podle vyhlášky č. 91/1993 Sb. – 1 týden).

Pokud jde o kotelny, zde se ještě navazují další odbornosti stejným způsobem, jako např. vyškolení a ověření znalostí obsluhy tlakových zařízení (tlakových nádob apod.).

A na závěr jen připomínáme, že:

Vyhláška č. 21/1979 Sb. je zrušena.

Vyhláška č. 18/1979 Sb. je zrušena.

Zdroj foto: Pixabay


Mohlo by vás zajímat

Webinář: Budoucnost FVE pro bytové domy

Webinář: Budoucnost FVE pro bytové domy

Portál sousedé.cz si pro Vás připravil další ze série vzdělávacích webinářů společně se svými odbornými experty na nejrůznější témata týkající se vedení a správy SVJ

Čisticí rohože usnadní úklid bytových domů

Čisticí rohože usnadní úklid bytových domů

Ve velkých městech nachází svůj domov většina mladých lidí, ale i řada rodin a seniorů v různě velkých bytech v centru, častěji pak v panelácích na okraji. Bytové domy nejsou výjimkou ani v malých městech a na vesnicích. Je jedno, zda lidé byt vlastní, nebo jsou v pronájmu. V domě nejsou sami a se svými sousedy mají společné prostory, o které se musí starat. A tady může někdy nastat kámen úrazu. Jaké existují možnosti úklidu společných prostor?

Moderní řešení detekce úniku plynu v bytových jednotkách

Moderní řešení detekce úniku plynu v bytových jednotkách

Přestože v České republice žádný zákon nenařizuje povinnost detekovat nebezpečné plyny v domácnostech, je instalace detektorů důrazně doporučována. Obzvláště pak v bytových domech představuje únik plynu riziko nejen pro obyvatele dané bytové jednotky, ale celého domu.