Jak řešit sousedské spory? | Díl 3 - Máte sklep? A mohla bych ho vidět…?

Jak řešit sousedské spory klidnou a bezproblémovou cestou? Ve třetím díle našeho seriálu Konsenzualista vysvětluje, proč je lepší jít formou mediace než přes soud.

Jak řešit sousedské spory? | Díl 3 - Máte sklep? A mohla bych ho vidět…?

Nový předseda SVJ Mikuláš

Zase tu bylo hlasování o novém členu výboru. Všichni z vlastníků, kteří si již tuto funkci ať již z důvodu osobní odvahy, skrytých ambicí či nedostatku soudnosti vyzkoušeli, neměli zájem o dalších pět nevděčných let. Mikuláš byl posledním vlastníkem bez této trpké zkušenosti. A protože i on to věděl a na domu mu záleželo, se smutným úsměvem na nabídnutou funkci předsedy kývnul. Už za pár měsíců cítil, že daň za jeho souhlas bude příliš vysoká. V domě právě probíhaly tři rozsáhlé rekonstrukce, střecha byla v havarijním stavu a balkon na spadnutí. Dům mu začal požírat o poznání víc času, než si připustil i v tom nejhorším scénáři. A ostatní vlastníci mu to moc neulehčovali.

Neschválená rekonstrukce sklepa

Při kontrole patního vodoměru ve sklepě zjistil, že soused Emil se právě pustil do rekonstrukce své sklepní kóje. Zrovna Emil! Ten, se kterým Mikuláš nikdy nedokázal nalézt společnou řeč! Nezbylo mu než upozornit Emila, že dělá zásah do společných prostor, což bez souhlasu ostatních vlastníků nemůže. Jelikož Emil patřil do vyšší váhové kategorie a Mikuláš chtěl zabránit konfliktu, navrhl mu, že nechá jeho stavební úpravu schválit vlastníky zrychlenou metodou per rollam mimo shromáždění tak, aby výsledek byl známý co nejrychleji. Souhlasné hlasování proběhlo až nečekaně hladce a Mikuláš pocítil letmé uspokojení z toho, jak situaci zvládnul. Pouze však do chvíle, než mu přišlo oznámení od majitele sousední kóje Františka, že Emil nedodržel téměř nic ze schváleného projektu.

Mediace nebo soudní spor?

Při kontrole Mikuláš zjistil celou škálu pochybení: nedostatečné odvětrání kóje v rozporu s projektem, zazdění větracího okna, neschválenou úpravu podlahy, nataženou zásuvku ze sklepního osvětlení (u které stál velký zánovní mrazák), či nová přípojka vody ze společné stoupačky. Emil však vůbec nevypadal, že by cokoli chtěl na svém díle měnit. Začal zpochybňovat legitimitu hlasování, odvolával se na předchozí neschválené úpravy v jiných sklepních kójích a naopak upozorňoval na řadu historických pochybení ze strany výboru. Atmosféra houstla. Mezi vlastníky se začaly tvořit rozdělené názorové tábory. Sousedé se přestávali zdravit. Vše směřovalo k soudnímu sporu. Mikuláš tedy ještě zkusil oslovit mediátora. Ten se spojil s Emilem a vyjasnil mu přednosti mediace při řešení sporů. Mimo jiné se tak Emil dozvěděl, že kromě nejistého výsledku, značných nákladů a časové ztráty bude mít soudní spor destrukční účinky také na celkové vztahy v domě. **Emil nakonec s mediací souhlasil. **

Mediace

Průběh mediace v SVJ

V průběhu společné mediace se začaly pomalu mezi stranami obrušovat hrany. Postupně se při vyjednávání vytvořil prostor i na vyjasnění léta se táhnoucích sousedských křivd, které se již pravidelně „dědily“ z generace na generaci. Emil s Mikulášem tak dostali nečekanou příležitost otevřeně promluvit o vzájemných sousedských vztazích svých již nežijících rodičů a dozvědět se řadu nových informací, zdůvodnění či pohledů týkajících se starých událostí. Výsledkem bylo, že i díky těmto zdánlivě nesouvisejícím rozhovorům pak bylo snadnější změnit atmosféru ve vyjednávání a následně dohodnout funkční soubor pravidel a sankcí pro konkrétní rekonstrukci sklepní kóje. Ten se stal pak také podkladem pro obecně platná pravidla pro celé SVJ, která byla následně jednohlasně schválena na nejbližším shromáždění.

Sousedské shody a neshody

V soudním sporu je filosofická mapa zastupujícího právníka charakteristická tím, že vnímá účastníky sporu jako protivníky, tj. zvítězí-li jeden, druhý automaticky prohrává. To je v zásadním protikladu s principy, o které se opírá mediace. Ta vychází z předpokladu, že všem účastníkům sporu může být prospěšné, podaří-li se dosáhnout takového tvůrčího řešení, na němž se všichni shodnou. U sousedských sporů to platí dvojnásob, jelikož dobré sousedské vztahy mají přímý vliv na míru životní spokojenosti všech účastníků. Ve společných domech jde většinou o dlouhodobé soužití lidí, kteří mají často velmi odlišné postoje, názory a životní zvyklosti. Současně mají ale moc se vzájemně ovlivňovat, pomáhat si či si škodit. A k tomu ještě musí hledat konsenzus při rozhodování o společném majetku. Věnovat zvýšenou energii pro udržování a rozvíjení vzájemných vztahů proto tady dává smysl více, než kdekoli jinde.

Více o KONSENZUALISTA

Přečtěte si také:

Jak řešit sousedské spory? | Díl 1 - Ticho prosím!

Jak řešit sousedské spory? | Díl 2 - Autoškola v bytě

Zdroj foto: Pixabay.com


Mohlo by vás zajímat

Kamerový systém v domě SVJ/BD

Kamerový systém v domě SVJ/BD

Kamerový systém, resp. monitoring osob v domě i v přilehlých místech, je prostředek, který povětšinou zasahuje do základních lidských práv, a to konkrétně na soukromý a rodinný život. Provozování kamerového systému z hlediska zákona o ochraně osobních údajů se v aplikační praxi Úřadu pro ochranu osobních údajů neustále vyvíjí i s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Úřad dosud vyžadoval souhlas každého člena SVJ nebo BD s instalací takového kamerového systému. Nyní však vydal stanovisko č. 1/2016, které v plném znění uveřejňujeme.