Jestliže poskytovatel (SBD POKROK) nedoručí vlastníkovi včas vyúčtování, má právo na pokutu z prodlení podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb.? Pokud vlastník v důsledku prodlení uplatní kromě žádosti o pokutu za opožděné doručení vyúčtování i opožděnou žádost o nahlédnutí do podkladů (vyúčtování doručeno v červnu, žádost o nahlédnutí uplatněna v červenci) a poskytovatel mu neumožní opožděné seznámení s podklady, jak se může bránit?
Jak má vlastník postupovat, pokud mu poskytovatel neuhradí pokutu za opožděné doručení vyúčtování na základě uplatněné žádosti? Má vlastník šanci vyhrát soudní spor? A co může dělat, když poskytovatel na dopisy a urgence neodpovídá?
Sousede.cz nyní poskytují správním firmám online distribuci vyúčtování. Správní firmy již nemusí nic tisknout, balit ani rozesílat tuny dokumentů. Rozešleme je elektronicky a vždy načas a pohlídáme potvrzení o přijetí. Správní firmy tak sníží své náklady a administrativní zátěž. Víc o službách pro správní firmy na sousede.cz/spravci.
V případě, že společenství vlastníků coby poskytovatel služeb dle zákona č. 67/2013 Sb. poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem (zejména nedoručí-li včas vyúčtování služeb), je vlastník jednotky coby příjemce služeb, oprávněn požadovat po společenství pokutu, ledaže by splnění povinnosti ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním vlastníka jednoty. O výši pokuty přitom rozhoduje společenství, jinak činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý prodlení.
Pokud tedy (jak uvádí tazatelka) společenství nedoručilo vyúčtování služeb vlastníkovi jednotky do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, má vlastník jednotky nárok na pokutu ve výši podle rozhodnutí společenství, jinak ve výši 50,- Kč za každý započatý den prodlení.
Pokud tazatelka již společenství vyzvala k úhradě pokuty, ale toto na výzvu nijak nereagovalo, nezbude tazatelce než pokutu vymáhat u příslušného soudu.
Pokud zaslaná výzva neobsahovala náležitosti dle § 142a občanského soudního řádu, doporučuji zaslat opakovanou výzvu s náležitostmi dle § 142a občanského soudního řádu a následně (neuhradí-li společenství ani přes opakovanou výzvu požadovanou pokutu) podat žalobu k příslušnému soudu.
Šance vlastníka na úspěch v soudním sporu jsou vysoké, společenství se může bránit v podstatě pouze tvrzením, že splnění povinností ve stanovené lhůtě by nebylo spravedlivé nebo že k nesplnění lhůty došlo zaviněním vlastníka. Toto své tvrzení samozřejmě musí také dokázat.
Mezi zákonem upravené možnosti společenství vlastníků rozhodovat o svých záležitostech náleží rozhodování vlastníků přímo na shromáždění, které vyžaduje jejich přítomnost, ale také rozhodování mimo zasedání shromáždění, a to dle ustanovení § 1210 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a násl. (dále také jako „OZ“).
Každý bytový dům má společné prostory, které jeho obyvatelé více či méně využívají. Jak je to ale s výlučným využíváním společné části a jaká jsou vaše práva a povinnosti?
Zákaz shromažďování většího počtu lidí se zásadně negativně projevil i v oblasti rozhodovací činnosti v rámci fungování bytových družstev a společenství vlastníků. Jak se BD a SVJ s touto skutečností vyrovnávají a jak se tato situace projevila v přístupu banky při dokládání souhlasu, jsme se zeptali finančního specialisty Ladislava Kouckého z ČSOB.