Každý rok obdrží ČSSZ desítky tisíc žádostí o přepočet starobního důchodu pracujících důchodců. Přesto se může stát, že někteří této možnosti nevyužijí, protože o ní možná jednoduše neví.
Není přitom důvod, abyste žádost odkládali nebo čekali do doby, než ukončíte zaměstnání. Požádejte vždy po odpracovaném roce. „Příjemcům starobního důchodu, kteří při důchodu dlouhodobě pracují či podnikají, můžeme doporučit, aby si o přepočet důchodu požádali ideálně vždy po získání 360 dní výdělečné činnosti,“ apeluje k podání žádosti ředitelka sekce provádění důchodového pojištění ČSSZ Eliška Volfová.
„Do 31. 12. 2013 bylo možné žádat o zvýšení buď po 2 letech nepřetržité výdělečné činnosti, nebo po jejím skončení. To již neplatí a na zvýšení důchodu máte nárok na základě doby výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Ale pozor, do těchto dnů se nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence, dočasné pracovní neschopnosti či ošetřování člena domácnosti“, vysvětluje Jana Buraňová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Požádat o zvýšení důchodu může i příjemce předčasného starobního důchodu, který vykonává výdělečnou činnost po dosažení řádného důchodového věku.
Pouze na základě žádosti
Zvýšení důchodu se provádí pouze na základě písemné žádosti. Tu podejte nejlépe prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště. Můžete ji zaslat také přímo na ústředí ČSSZ. „K žádosti se předkládá evidenční list důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud ho za vás již neodeslal zaměstnavatel. Pokud jste osobou samostatně výdělečně činnou, předložíte výpis z evidence OSVČ, který vám vydá příslušná OSSZ,“ říká Jana Buraňová.
Vyplatí se žádost podat?
Určitě. Proč nechat ladem peníze, na které máte nárok. Zvýšení důchodu však nezávisí na výši výdělku dosahovaném při pobírání důchodu, jak se mnozí domnívají. Konkrétní částka, o kterou se váš důchod navýší, záleží na výpočtovém základu, ze kterého vám byl vyměřen váš starobní důchod.
Navýšení je tedy individuální, stanoví se ale jako 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů. „Nárok na toto zvýšení vznikne ode dne následujícího po dni, kterým důchodce získal daný počet započitatelných dnů výdělečné činnosti,“ uzavírá Buraňová.
Příklady
Příklad 1: Důchodci byl přiznán starobní důchod od 10. 7. 2016, který byl vyměřen z výpočtového základu 18 565 Kč. Při pobírání důchodu pracuje nepřetržitě dosud a v tomto období nebyl nemocný a ani neměl jiné nezapočitatelné dny. Zvýšení důchodu mu bude náležet ode dne následujícího po dni, kdy získal 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti, tj. od 4. 7. 2017. Pokud si požádá o zvýšení důchodu, bude mu starobní důchod od tohoto data zvýšen o 75 Kč (0,4 % z výpočtového základu 18 565 Kč).
Příklad 2: Důchodci byl přiznán starobní důchod od 1. 8. 2015. Do zaměstnání při pobírání důchodu nastoupil od 1. 1. 2016 a zaměstnání ukončil 31. 12. 2016. Během této doby byl 5 dní v pracovní neschopnosti. Po jejich odečtení tedy získal 360 dní výdělečné činnosti (365 – 5) a proto mu od ukončení zaměstnání, tj. od 1. 1. 2017 náleží zvýšení o 0,4 % výpočtového základu. Výpočtový základ, z něhož mu byl vyměřen starobní důchod, je 24 000 Kč, zvýšení důchodu tedy činí 96 Kč.
