Při založení společenství vlastníků je nutné schválit nové stanovy. K tomu je třeba ze zákona souhlasu vlastníků všech jednotek v domě a schůze se musí účastnit notář. Nabízí se tedy otázka, zda i ke změně stanov je nutná tato nesmírně přísná většina. Praxe se přiklonila k tomu, že zde potřeba 100 procent hlasů není, postačí tedy prostá většina přítomných, případně kvalifikovaná většina, pokud tak určují platné stanovy. Je totiž zřejmé, že požadavek stoprocentní většiny by v řadě společenství vlastníků jakoukoliv změnu stanov naprosto zablokoval.
Samotné stanovy pak mohou požadovat větší než prostou většinu k jakémukoliv rozhodnutí (např. 60 procent ze všech či tři pětiny přítomných). Taková úprava je však většinou diskutabilní nebo dokonce problematická, protože může zapříčinit zablokování společenství do budoucna.
V družstvu se ke schválení nových stanov vyžaduje taktéž souhlas 100 procent všech členů. Zda tato drakonická většina na rozdíl od SVJ po členech družstva bude vyžadována i na změny stanov, se teprve rozhoduje v nejvyšších patrech justice. Pokud jste tedy družstevník, můžete být zatím v klidu a nemusíte se bát žádné změny proti vaší vůli. Členové bytového družstva jsou de facto ve svých bytech v nájmu, a je to tedy podobné, jako byste uzavřeli nájemní smlouvu, kterou by ale pronajímatel mohl kdykoliv jednostranně změnit. To zatím nehrozí.
Stanovy je nutné měnit při změně názvu, při přemístění sídla, při úpravě práv členů, při úpravě orgánů, při změně základních pravidel správy domu, pozemku a užívání společných částí, při změně pravidel pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše.
Změna stanov v SVJ
Společenství vlastníků jednotek stály po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku před nepříjemnou otázkou. Musí každou změnu stanov stvrdit notář tak, jak je tomu u bytových družstev? Vrchní soudy však před časem sjednotily výklad. Notář není u většiny společenství vlastníků potřeba, a tak SVJ ušetří nemalé výdaje.
Zdrojem nejasností je samotný “nový” občanský zákoník. Ten povinnost notářského zápisu o změnách stanov SVJ od roku 2014 zavedl. Vznikla však otázka, zda se tato povinnost vztáhne i na starší SVJ, která byla zvyklá na méně přísnou úpravu. Ty však občanský zákoník úplně opomněl, a tak zákon nedával jasnou odpověď. Na scénu mohl vpochodovat klasický žert, že co dva právníci, to tři právní názory. Nikdo si nebyl jist, a tak se z opatrnosti doporučovalo notářské zápisy dělat i u starších SVJ, i když je to velmi zatěžující. Náklady mohou být až v desítkách tisíc korun.
Přesto některá SVJ notáře nevyužila a riskovala neúspěch zápisu. Soudy se k tomu postavily různě. Některé změnu stanov akceptovaly, jiné ne. Např. v Praze nebo Ostravě byly takové stanovy soudy odmítány a SVJ musely celý proces zopakovat. Dokonce Vrchní soud v Olomouci a v Praze se ve svých názorech zcela rozcházely.
Pak se soudci obou Vrchních soudů sešli na pracovním jednání a nakonec se dohodli, že budou postupovat konzistentně, vstřícně ke starším SVJ. A dnes již nejsou známy nové případy odmítnutí stanov. Převládlo tedy stanovisko, že účast notáře je potřeba jen u SVJ založených podle nového občanského zákoníku, tedy po prvním lednu 2014. Ostatní nemusí notáře zvát, pokud ovšem takovou povinnost nemají přímo ve svých starých stanovách.
Stanovy SVJ mohou výslovně upravovat i možnost zastoupení na základě plné moci nebo možnost svolávat schůze prostřednictvím e-mailu.
Ve stanovách je možné rovněž umožnit hlasování mimo schůzi pomocí oběžníku (tzv. per rollam). Funguje to tak, že se návrh rozhodnutí „nechá kolovat“, sousedé s ním vyjádří souhlas svým podpisem a nemusí se scházet na jednom místě. Tato varianta však předpokládá samozřejmě obecnou shodu a vylučuje diskuzi. Pokud svůj souhlas spoluvlastníci nevyjádří v určité lhůtě, předpokládá se, že s návrhem nesouhlasí.
Stanovy SVJ rovněž mohou upravovat domovní řád a pravidla chování v domě. Zároveň mohou určit pokuty, které lze uložit vlastníku jednotky porušujícímu pravidla v domě.
Zde je důležité podotknout, že stanovy nemohou zakázat vlastníku jednotky, jak s ní naloží. Je na každém, zda se rozhodne svůj byt pronajímat, a to třeba krátkodobě turistům. Problémy mohou nastat v situaci, kdy jednotky nemají své vlastní plynoměry či vodoměry. SVJ pak ve stanovách mohou uložit vlastníkům, kteří svůj byt krátkodobě pronajímají, zaplatit paušálně vyšší částky. To vede k tomu, že tito lidé podobné pronájmy nenahlásí. Všímaví sousedé však takovou činnost snadno odhalí.
Pro bytové družstvo je situace jednodušší. Vlastníkem bytu je totiž družstvo jako celek, jednotliví členové mají byty pouze v nájmu. Družstvo tedy nemusí podle stanov udělit souhlas s podnájmem vůbec.
Obecným problémem společenství vlastníků a bytových družstev je často nedostatek diskuze. Jsou to přitom vlastně platformy pro rozhodování společných otázek. Vedení není v opozici k členům, většinou v domě také bydlí. Proto se někdy konají vyhrocené schůze, na kterých chce jedna “frakce” pouze hlasovat, nic nediskutovat.
