Revitalizace bytových domů podporuje stát i banky

Přinášíte vlastníkům bytových domů ohledně financování rekonstrukcí dobré zprávy?

Rozhodně ano. Situace v této oblasti se v letošním roce výrazně zlepšila poté, co stát začal formou přímých dotací podporovat investiční akce, které ve svém důsledku takové úspory přinášejí. Navíc i letos se úroky z úvěrů drží na velice nízké úrovni a banky se snaží nabídku dotačních programů doplnit vhodnými úvěrovými produkty a současně úvěry i dále zatraktivnit formou určitých slev a bonusů.

Jak hodnotíte zájem o financování rekonstrukcí a co jej nejvíce ovlivňuje?

Minulé období ukázalo, že v letech, kdy stát cestu kvalitních rekonstrukcí a snižování výdajů za energie masivně dotačně podporoval, rostl i zájem vlastníků bytových domů o opravy a rekonstrukce svých nemovitostí. Největší zájem o revitalizace tak byl zejména v letech, kdy stát nabízel dotace z programu Panel nebo Zelená úsporám. V té době i banky zaznamenaly enormní nárůst požadavků klientů na úvěrování oprav bytového fondu. Od letošního roku mohou vlastníci bytových domů po delší době opět plně využít státních dotačních programů, které výslednou cenu provedené investice výrazně sníží.

Které státní dotační programy letos podporují revitalizace bytových domů a jaký je o ně zájem?

Bytová družstva (BD) a společenství vlastníků (SVJ) na území Prahy mohou požádat o dotaci z programu Nová Zelená úsporám (NZÚ), ve zbytku republiky jsou pak připraveny zdroje z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). V průběhu roku se navíc poměrně sjednotily jak požadavky obou programů, tak i výše možné podpory. Výsledkem je, že realizovanou investici lze právě díky této dotační podpoře zlevnit v průměru o 30 %.

Kromě NZÚ a IROP se letos objevil i další zajímavý program, který může přinést výraznou úsporu nákladů…

Ano, jedná se o program vyhlášený MMR ČR pod názvem Bytové domy bez bariér, který rovněž nabízí přímé dotace. Je zaměřen zejména na podporu výstavby nových výtahů v domech, které výtah dosud neměly. V tomto programu bylo pro uplynulé období alokovaných 35 milionů korun, které však byly záhy vyčerpány. Je vysoce pravděpodobné, že tento klientsky zajímavý program bude v říjnu 2016 vyhlášen i pro rok příští – jistě o něj bude opět enormní zájem.

Měli bychom zmínit i program Panel 2013+, i když zde již nemůžeme hovořit přímo o dotacích. Ve kterých případech je výhodný?

Program Panel 2013+, administrovaný SFRB, je spuštěn i pro letošní rok a stále přijímá žádosti o úrokově zvýhodněné úvěry. Vzhledem k velice nízké úrovni úrokových sazeb u bankovních úvěrů je však tento program letos atraktivní pouze pro ty zájemce, kterým stačí splatnost do 10 let – v takovém případě lze získat úvěr s úrokovou sazbou 0,75 % p. a., což žádná banka nenabídne.

Nastartovaly tedy tyto programy rekonstrukce domů tak, jak tomu bylo v minulém období?

Na první pohled lze skutečně konstatovat, že tak široká podpora revitalizací bytových domů tu již řadu let nebyla a že de facto každý má možnost na nějakou formu dotace či podpory snadno dosáhnout. Bohužel realita uplynulých devíti měsíců ukazuje, že ani tato maximální snaha zatím nevede k nějakému razantnímu zvýšení zájmu o opravy a rekonstrukce domů ve vlastnictví BD či správě SVJ. V minulosti se prokázalo, že výše nákladů spojených s realizací revitalizací a objem poptávaných úvěrů jsou spojité nádoby – při stavebním boomu současně rostl i zájem o úvěry. V letošním roce ale například ČSOB poskytla o něco méně úvěrů pro klienty typu BD a SVJ než za srovnatelné období v minulých letech. Ostatní banky na tom musí být podobně, protože ČSOB nejenže letos neklesá její třetinový tržní podíl, ale dokonce se mírně navyšuje – to znamená, že ani ostatní peněžní ústavy se nesetkávají se zvýšenou poptávkou po úvěrech pro BD a SVJ.

V čem vidíte příčinu nižšího zájmu o využití státních podpůrných programů?

Myslím, že příčin je více, ale současně není na místě nabízenou státní pomoc zatracovat či zpochybňovat. Jinak řečeno – buďme za ni rádi! Tou hlavní příčinou je podle mého názoru skutečnost, že nadpoloviční většina bytového fondu v minulých 15 letech nějakou formou revitalizace prošla. Značná část domů, zejména panelových, je již nějakým způsobem opravena, zateplena, má vyměněná okna, a tudíž již nemá možnost splnit parametry pro získání dotace. Druhým důvodem je bohužel stále značná administrativní náročnost spojená s podáním a vyřízením žádosti o dotaci. Aniž bych chtěl členy statutárních orgánů BD a SVJ nějak podceňovat, musím z praxe konstatovat, že zvládnout bezchybně celý proces podání žádosti o dotaci, zejména z programu NZÚ či IROP, bude pro většinu BD a SVJ velkým oříškem, respektive, že většina z nich se bude muset (samozřejmě za úplatu) obrátit s prosbou o radu nebo pomoc na některou z dodavatelských či poradenských společností. Například v podmínkách programu IROP je uvedeno, že před podáním žádosti o dotaci nesmí být provedeno výběrové řízení na dodavatele, uzavřena dodavatelská smlouva či zahájeny stavební práce a čerpán úvěr. Navíc výběrové řízení musí proběhnout v souladu se zákonem, s čímž se menší BD či SVJ dosud ještě nesetkala. Třetím důvodem je skutečnost, že například program NZÚ je otevřen pro bytové domy až do roku 2021 a že žádosti o dotace z něj lze podávat před akcí, v jejím průběhu, ale i až po dokončení investice. I u programu IROP, který zatím přijímá žádosti do listopadu 2017, je ale vysoce pravděpodobné, že bude pokračovat i v dalších letech. Chci tím říci, že zástupci BD a SVJ mají poprvé v historii jistotu, že dotační zdroje „nevyschnou“ a že tudíž není důvod přípravu investice a její realizaci nějak uspěchat. Doufejme tedy, že zájem o předmětné dotace do budoucna jen poroste.

Jaká je role bank v tomto procesu a jaké výhody nabízejí?

Téměř všechny podpůrné dotační programy jsou postaveny tak, že k výplatě dotace dojde poté, co je investice realizována a současně je doloženo splnění projektovaných parametrů. Vlastníci bytových domů, zejména BD a SVJ, tedy ve většině případů potřebují úvěrem překrýt minimálně období do vyplacení dotace. Od bank se tedy očekává, že úvěrem nejen pokryjí náklady na rekonstrukci, ale současně umožní provedení mimořádné splátky úvěru z dotace, což povede ke snížení výše spláceného úvěru a při zachování výše měsíční anuitní splátky i ke zkrácení jeho splatnosti – a tudíž i k výraznému snížení celkových úrokových nákladů. Pokud například klient před podpisem úvěrové smlouvy ČSOB sdělí, že má zájem požádat o dotaci, kterou bude chtít použít na mimořádnou splátku úvěru, bude mít již v úvěrové smlouvě zakotveno, že takovou splátku může provést i při fixní sazbě bez hrozby jakékoliv sankce. Kromě toho je dnes řada bank připravena úvěrovaným BD a SVJ minimalizovat poplatky s úvěrem spojené – např. v ČSOB je automaticky nulový měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu v případě fixace úrokové sazby na 10 a více let a vedení platebního styku přes účet u banky. ČSOB navíc, jako jediná banka, ještě stále nabízí možnost získat dotaci ve výši 1 % z objemu poskytnutého úvěru v případě, kdy úvěrovaná akce přinese úsporu energií. Tuto dotaci lze obdržet i při souběžném využití dotace ze státního programu IROP nebo NZÚ. Jen za prvních 9 měsíců letošního roku ČSOB takto podpořila 347 úvěrů v celkovém objemu 1,3 miliardy korun.