V ideálním světě by se lidé čas od času sešli před domem, řekli si, co udělají s věčně porouchaným výtahem, jak by si představovali opravu oken a jestli přece jenom nevymění úklidovou firmu, když mokré chodby nikdo neviděl dobré tři měsíce. K tomu by si dali pár piv, vyměnili tipy na dovolenou a šli by spokojeně domů.
Co po nás zákon požaduje?
Realita má do ideálního světa daleko. Proto zákon přesně stanoví, jaké orgány musí ve společenství fungovat. Nejvyšším orgánem je shromáždění, které musí být svoláno nejméně jednou ročně.
Dále je nutné mít statutární orgán. Ten je volený shromážděním a může být několikačlenný, to je potom výbor nebo jednočlenný – předseda společenství. Jaký statutární orgán si SVJ zvolí, musí být vždy upraveno ve stanovách. Řada SVJ má problém sehnat dostatečný počet ochotných kandidátů, kteří by chtěli pracovat jako členové výboru, proto stanovami určí statutárním orgánem pouze předsedu. Zajímavostí je, že členové statutárního orgánu nemusí být vlastníky jednotek, musí to však být upraveno ve stanovách. Lze si tedy najmout profesionálního předsedu nebo využít nekonečnou energii tatínka, který právě odešel do důchodu a neví, co s volným časem. Samozřejmě i takový kandidát musí být řádně zvolený.
SVJ si může zřídit i další orgány podle svého uvážení a potřeb. Většinou to bývají kontrolní komise, které mají za úkol hlídat, jestli se v SVJ neděje nějaká nepravost nebo jestli se plní všechny zákonné povinnosti, například pravidelné ukládání dokumentů do sbírky listin. Zákon ostatní orgány nijak neupravuje a ponechává na samostatném rozhodnutí SVJ. Platí ovšem to, že jakýkoliv jiný ustavený orgán není oprávněn převzít pravomoci Shromáždění nebo Statutárního orgánu.
Ale o tom zase až jindy, kdy si povíme, jak přesně musí Shromáždění pracovat, kdo jej svolává a o čem rozhoduje. Zaměříme se také na rozhodování mimo shromáždění, hlasování per rollam a další lahůdky z krámku společenství vlastníků jednotek.
(foto: Sídliště v Jihlavě, zdroj: )
