Rozhovor o on-line monitoringu energií - k čemu je?

1. O monitoringu jsme se dozvěděli asi před 2 lety, kdy nám jej nějaká firma nabízela. Odradila nás ale cena a také to, že by nám naměřené hodnoty dali k dispozici jen 1x ročně. Pokud bychom chtěli častěji, museli bychom si je zaplatit. Jak to funguje u Vaší firmy?

Systém CEM společnosti Softlink s.r.o. je založen na ON-LINE odečtu vody a energií vlastní bezdrátovou technologií WACO pracující v pásmu 868MHz (volné pásmo pro měření energií). Odečty jsou realizovány v intervalech 20 - 60 min (tedy až 72 odečtů za 24 hodin). Všechna data jsou prezentována v softwarové aplikaci CEM, kde každý uživatel má přístup ke svým měřidlům a jejich náměrům přes webový portál. Systém na konci účetního období po zadání nákladů automaticky generuje vyúčtování za vodu a energie pro všechny uživatele BJ.

Nově bude možné na náměry nahlížet i přes mobilní aplikaci, kterou chceme spustit do konce tohoto roku. Tato aplikace bude přístupná zdarma těm uživatelům, kteří u nás mají přístup do CEM. Budou tak moci kdykoli vidět, jak jsou v jejich nemovitosti spotřebovávány energie. Další nespornou výhodou ON-LINE monitoringu je, že jednoznačně odhalíte ty sousedy, kteří se snaží měřidla ovlivňovat. Naše zkušenost je taková, že v každém domě se takový soused najde aspoň 1 L.

2. Jak je to s následnou údržbou radiového zařízení?

Radiové zařízení je provozováno u vlastních měřidel a sensorů moduly, které jsou napájeny z vnitřní baterie (životnost baterie 5 let, vlastního modulu 10 let při zachování doporučeného intervalu vysílání). Vlastní radiová páteř (brána pro přenos dat na vzdálený server via Internet a případné opakovače signálu) je realizována v budově na chodbách a je napájena z rozvodu EE (režie budovy apod.). Tyto moduly jsou absolutně energeticky nenáročné - jsou napájeny ze sítě 230 V/50 Hz a spotřeba celého systému z pohledu EE je v řádu cca 3 kW za rok na dům. Po 5-ti letech jen vyměníme baterie v modulech a systém bude spolehlivě fungovat dál.

3. Je nahlížení na odečty v bytech v souladu se zákonem o ochraně soukromí?

V softwarové aplikaci CEM a ani mobilní aplikaci nejsou užity osobní ani citlivé údaje dle zákona č.101/2000 Sb.

4. Naše SVJ má 71 bytových jednotek, v každém je vodoměr na studenou a teplou vodu. Bude zapotřebí je vyměnit? Jak to funguje? Prý jsou potřeba v domě instalovat nějaké opakovače.

Všechna měřidla (vodoměry) podléhají zákonu o metrologii 505/1990 Sb., tudíž doba pro ověření vodoměrů je 5 let pro studenou i teplou vodu. SVJ musí tento zákon dodržovat a v uvedených lhůtách vodoměry nechat přezkoušet ve státní zkušebně. Protože cena za ověření a náklady spojené s demontáží, zpětnou montáží a vyřešením otázky „jak vyřešit mezidobí, kdy bude vodoměr ve zkušebně a jak určit v tomto období spotřebu vody“, řeší se tato situace výměnou za vodoměry nové s platným ověřením. Jak již bylo zmíněno v bodě 2), tak v domě je realizována radiová síť a protože veškeré použité radiové moduly mají výkon do 10 mW (méně než mobilní telefon apod.), je nutné v některých případech prodloužit dosah těchto radiových modulů právě opakovačem signálu.

5. Teplou vodu nám dodává centrálně a pro celé sídliště Městský bytový podnik. Víme, že máme poměrně vysoké ztráty dosahující v některých letech i 20 %. Jak můžeme TUV měřit separátně pro náš dům? Uzná takové měření dodavatel teplé vody?

Z pohledu legislativy - pokud nejsou v zúčtovacích jednotkách instalována fakturační měřidla (zúčtovací jednotkou se rozumí dům), pak je možné rozdělit teplo pro ohřev SV na TUV poměrem spotřeb jednotlivých zúčtovacích jednotek. V praxi to vypadá tak, že dodavatel tepla si od Vás a dalších domů na společné větvi vyžádá náměry bytových vodoměrů na TUV, jejich spotřebu sečte a dle poměru spotřeb jednotlivých domů (zúčtovacích jednotek) pak rozdělí náklady poměrem. Pokud byste si sami pořídili a namontovali pro svůj dům vodoměr na TUV, nebude na něj dodavatel brát zřetel - musely by jej mít všechny domy na společné větvi. O způsobu rozúčtování TUV však musí existovat smlouva nebo dohoda mezi dodavatelem tepla a všemi domy napojenými na jednu centrální předávací stanici (zúčtovací jednotky) – tedy i s Vaším SVJ. Pokud vám stávající způsob nevyhovuje, měli byste se zkusit domluvit s dalšími na stejné větvi a vyžádat si u dodavatele TUV montáž separátních vodoměrů.

6. Zjistíme monitoringem, že nám někde nefunguje vodoměr? I ten patní? To se nám totiž nedávno stalo a sami jsme na nefunkčnost museli vodárny upozornit.

Monitoringem zjistíte funkčnost všech měřidel tedy i patního vodoměru pokud se bude monitorovat. Lze dokonce nastavit i výpočet „ztrát“. Tedy rozdíl mezi množstvím vody na fakturačním měřidle a součtem všech bytových vodoměrů. V případě, že budou u konečných spotřebitelů (v BJ = bytových jednotkách) namontovány přesné vodoměry (mokroběžný vodoměr s třídou přesnosti MID 160 – dříve přesnost měření „C“), pak by měly být rozdíly mezi spotřebou celkovou a všech konečných spotřebitelů ( BJ) minimální a tudíž se Vám případné ztráty, které se musíte stejně poměrem rozpočítat mezi všechny konečné spotřebitele (BJ) výrazní sníží. Každý tedy vlastně zaplatí v důsledku jen to, co opravdu spotřeboval – nebude platit spotřebu někoho jiného. Navíc, jak jsem se zmínil v odpovědi hned na první otázku, okamžitě zjistíte jakoukoli neoprávněnou manipulaci s měřidlem.

7. Vyplatí se vůbec monitoring pořizovat? Přece jen je to investice a majitelé bytů koukají na každou korunu, kterou musí dát navíc… Když si spočítáme roční ztráty na vodě, tak to vychází na 400 – 500 Kč na osobu ročně, což je zanedbatelná položka.

Vlastní monitoring Vám dá přehled o tom, co se v domě vlastně děje z pohledu spotřeb vody a energií. Může Vám výrazně pomoci odkrýt černé odběry a při případných úsporných opatřeních. Pokud budeme vycházet z jednoduchého vzorce, že je v domě 71 BJ obsazených minimálně dvěma osobami, pak jsou počty velice jednoduché. 71 x 2 = 142 osob, 142 x 500 = 71 000 Kč. Za tuto cenu jistě pořídíte k vodoměrům, které stejně musíte vyměnit, i systém CEM pro dálkový odečet měřidel. Navíc získáte přesné podklady pro rozúčtování na konci každého období a skončí i dohady o spotřebách jednotlivých konečných spotřebitelů.

8. Jak to funguje s rozúčtováním?

Na konci zúčtovacího období nám předáte konečnou částku (v Kč) od dodavatele vody nebo tepla, kterou je potřeba rozdělit mezi konečné spotřebitele. Tuto částku zadáme do systému a systém dle předem nastavených rozúčtovacích klíčů a spotřeb jednotlivých konečných spotřebitelů rozdělí a exportem vytvoří přílohy (dokumenty) pro jednotlivé konečné spotřebitele k jejich vyúčtování. Vše je jasné a rychlé.

9. Na měření tepla využíváme RTN a fakt je, že v některých bytech měřidla vykazují vysoké abnormality, což nechápeme. Jak měří teplo Vaše společnost?

Naše společnost využívá tzv. Denostupňovou metodu pro měření a rozdělení tepla. Je to jedna z metod, kterou uznává i Vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu vody pro dům. Tato metoda zohledňuje prostupy tepla mezi jednotlivými BJ. Jako žádná z ostatních metod není ani Denostupňová metoda bez problémů, ale považujeme ji za nejvíce spravedlivou. Uživatel totiž platí za tepelnou pohodu, kterou si sám zvolí. Eliminují se tak byty, které jsou natápěny sousedy (typicky byt uprostřed domu) a uživatel často nemusí za celou zimu ani zapnout topení. I přesto má ale v bytě 20 ºC. Denostupňová metoda zajišťuje, že i takový uživatel za teplo zaplatí – za těch zmíněných 20 ºC. Úplný popis této metody najdete na www.softlink.cz