Základní teorie udržitelnosti se opírá ponejvíc o program OSN 2030 Agenda pro udržitelný rozvoj. Jde předně o energetickou soběstačnost, maximální omezení škodlivých dopadů na životní prostředí a otázky snižování spotřeby planetárních zdrojů. Zejména jde ale o návrat sdíleného životního prostoru měst, který bude bezpečný, zelený a bude vyzývat k aktivnímu využívání všemi obyvateli.
Asi není žádným překvapením, že průkopníky v této oblasti jsou Švédi. Za podpory švédského velvyslanectví právě v těchto dnech probíhá přednáškový cyklus zástupců dvou předních stockholmských studií Urban Minds a Kjellander + Sjöberg, která už některé projekty realizovala a má se tedy s posluchači o co podělit.
Na příkladu revitalizace starého sídliště z 60. let v krajském městě Uppsale, ne nepodobného těm českým, se publikum může dobře zorientovat, v čem udržitelnost vlastně spočívá. Do centrálního, společného prostoru nejsou vpuštěna auta a je rozšířena zóna pro pěší a cyklisty. Jsou vysázeny nové stromy, všechna zeleň je „jedlá“ – děti mohou bezstarostně přijít a utrhnout si jablko nebo malinu. Vzniká zcela nová „hlavní třída“, spojující všechny stavby, kterou lze mnohostranně využívat k setkávání, nákupům, službám, sportu nebo jen k posezení u kávy, kterou Švédi milují. Architekti mysleli i na parky, samozřejmostí jsou zahrádky a veřejná místa pro pikniky a společné grilování.
Zelené střechy s veškerým myslitelným vybavením pro trávení volného času, zahradničení, setkávání a odpočinek jsou určeny všem sousedům a vytvářejí nejen ekologický, ale zejména společenský prostor, kterého je v tradiční městské zástavbě stále méně. Finanční dostupnost takových řešení pomáhá dosahovat přístup měst, která často poskytují pozemky pro udržitelné projekty zdarma. (https://www.kjellandersjoberg.se)
Udržitelnost je však mnohem víc, než jen pár stromů a laviček. Architekti se při projektování zamýšlejí nad zdravotní nezávadností stavebních materiálů, jejich recyklovatelností, využíváním modulární výstavby, opakovaném využití dešťové a odpadní vody, zapojením solárních technologií, šetrném zacházení s půdou při výstavbě nebo nad možnostmi, jak v budoucnu přestavět budovy k jiným účelům. Společným znakem je vysoká míra zodpovědnosti za životní prostředí a vytváření příjemného domova, kam se lidi večer nechodí jenom vyspat, ale kde skutečně žijí.
Tyto projekty mají ve Švédsku veliký ohlas, nejen mezi lidmi, kteří se aktivně zapojují do diskuzí při přípravách plánů, ale i mezi samotnými městy, která takové záměry aktivně podporují, například tím, že pozemky pro udržitelné čtvrti poskytují zdarma. V tuzemských podmínkách jen stěží představitelné. Švédsko je zkrátka v tomto směru ve vedení a je dobře, že tato inovativní řešení již ovlivňují budoucí generaci našich architektů a že se třeba časem podobná urbanistická řešení objeví i v české kotlině.
.jpg)
Návrh zcela nové části města v blízkosti centra Stockholmu – západní Kungsholmen. Ideově vychází ze struktury manhattanských mrakodrapů, ale hmotu masivních budov rozbíjí ustupující krychlové segmenty, které navíc s přibývající výškou „couvají“, aby vytvořily dojem vzdušného a rozmanitého místa. Samozřejmostí jsou zelené střechy a obyvatelné terasy. Projekt je vymyšlený do detailu – včetně stojanů na kola, osvětlení na chodbách domů nebo vizuální podoby popisných čísel. (https://www.kjellandersjoberg.se)
