Z bývalé sušárny kočárkárna. Musí o tom rozhodovat shromáždění?

Doba se mění. A stejně tak vlastníci jednotlivých jednotek v domě, ale i potřeby těch stávajících. Zatímco v minulosti bylo naprosto běžné mít v domě a využívat společné prádelny či sušárny, dnes si mnohá SVJ raději zřídí ve sklepě kočárkárnu a odkladiště odrážedel nebo zkušebnu pro začínající kapelu ze sedmého patra.

Z bývalé sušárny kočárkárna. Musí o tom rozhodovat shromáždění?

Právě změna účelu využití místností ve společných prostorech je typickým příkladem úkonu, ke kterému budete potřebovat změnit prohlášení vlastníka. A to nejen v případech rozdílného volnočasového využití prostor, ale například i když měníte sklepní místnosti na kotelnu.

Co je prohlášení vlastníka?

Prohlášení vlastníka je fyzický záznam prohlášení vlastníka (tedy nějaký dokument), který slouží k rozdělení celkového vlastnického práva na vlastnické právo k jednotlivým jednotkám. Díky tomu je pak možné jednotlivé jednotky převádět samostatně a nemusí se nakládat s celým bytovým domem. Zákon v §1166 stanovuje, jaké náležitosti musí takové prohlášení mít. Ve výše uvedeném paragrafu je příkladný výčet, to znamená minimum, které je třeba uvést a pokud shrneme, jedná se hlavně o údaje a podklady, kterými se identifikuje dům a pozemek, jednotky i společné prostory, a to včetně jejich účelu, věcných práv, závad. Grafická dokumentace je samozřejmě také součástí, tak aby nebylo pochyb o tom, co se identifikuje a jak je to rozděleno.

Kdo může změnit prohlášení vlastníka?

Je třeba si uvědomit, že vlastnické právo je jedním z nejzásadnějších lidských práv. To znamená, že až na výjimečné případy do něj může zasahovat pouze vlastník. Tato konstrukce platí v zásadě i pro spoluvlastnictví, i když to je samozřejmě kvůli dohodě spoluvlastníků trochu komplikovanější. Zásadní je vědět, že změna prohlášení vlastníka není rozhodnutím SVJ jako celku, ale jednotlivých vlastníků. Nic na tom není fakt, že se o změně často diskutuje v rámci shromáždění. To je pouze praktické využití toho, že na shromáždění se vlastníci fyzicky sejdou v jedné místnosti a věc se může poměrně lehce zadministrovat. Poněkud matoucí situace může nastat, když je vlastníkem jednotky SVJ. V tomto případě vůli se změnou vyjadřuje statutární orgán. Ale lze toto právo vyhradit i pro shromáždění.

Jak se změna provádí?

To je upraveno v §1169 občanského zákoníku. Vždy se vyžaduje písemný souhlas všech vlastníků jednotek, jichž se změna dotkne. Pokud je jednotka zatížena nějakým věcným právem (to je třeba zástavní právo, předkupní právo věcné, služebnost, reálné břemeno) a změna se dotkne i osoby oprávněné z tohoto věcného práva, pak se vyžaduje i písemný souhlas této osoby. Aby změna byla účinná, je ale ještě nutné mít souhlas většiny ze všech vlastníků jednotek.

Existují tři výjimky. U těch je třeba mít souhlas většiny všech vlastníků a nezáleží, zda jsou nebo nejsou změnou dotčeni.

a) Jde o změnu společných částí, při kterých se nemění velikost podílu na společných částech – to je právě situace změny účelu využití místností ve společných částech, které jsme uváděli výše.

b) Jde o změnu účelu užívání bytu nebo nebytového prostoru na žádost vlastníka – např. změna z bytového prostoru na nebytový.

c) Jde o změnu pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, jsou-li určena v prohlášení.

Co je ještě nutné zařídit?

Pokud jsou všechny zákonem dané podmínky splněny, je dále nutné informovat statutární orgán SVJ. Protože i když prakticky je možné, že se úkonů spojených se změnou prohlášení vlastníka účastnily totožné osoby, nemusí to tak vždy být (nejde o jednání statutárního orgánu). A statutární orgán má povinnost každou změnu prohlášení vlastníka vyhotovit a založit do sbírky listin katastru nemovitostí a rejstříkového soudu. Je tedy na místě jej informovat, aby mohl svou povinnost bez problému splnit.

Zdroj foto: pixabay.com

______________________________________________________________________ CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT:


Mohlo by vás zajímat