Instalace a provoz spalovacího zdroje na plynná paliva představuje sice z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu pravděpodobně nejlepší možnou variantu, přesto se k této problematice vztahuje poměrně velké množství zákonných povinností.
Tyto povinnosti jsou historicky předepisovány pro spotřebiče spalující pevná paliva v neuzavíratelných spotřebičích, tedy zařízeních, u kterých je třeba pracovat s reálnými bezpečnostními riziky. To někde vede k výkladům pracujícím s tezí, že na plynové spotřebiče (zejména spotřebiče kondenzační) se legislativní požadavky nevztahují. Tento omyl bývá někdy pro provozovatele nebo správce plynových spotřebičů problémem fatálním.
Tento článek si klade za cíl zpracovat přehledný souhrn povinností a doporučení vztahujících se k realizaci a provozu plynových spotřebičů včetně odvodu spalin. Při návrhu a následném provozu plynového spalovacího zdroje je vhodné postupovat po postupných krocích s průběžnou kontrolou proveditelnosti a optimálnosti:
Nařízení Evropské komise č. 813/2013 fakticky zakazuje od září 2015 výrobu a prodej atmosférických a nízkoteplotních (turbo) plynových kotlů zapojených do topného systému, přičemž výrobci mohou po tomto datu pouze vyprodat stávající skladové zásoby.
Pro osazení nových plynových spotřebičů lze tedy volit pouze ze dvou typů:
V současné době je standardem použití kotle kombinovaného, tedy určeného jak pro přípravu teplé užitkové vody, tak vytápění. Vzhledem k tomu je v podstatě jedinou volbou spotřebič kondenzační, který představuje nejen optimální technické řešení, ale i ekonomicky nejúspornější provoz.
Vytápěcí soustava včetně plynového spotřebiče, odvodu spalin a odvodu kondenzátu by neměla být navrhována „universálně“, ale měla by být optimalizována pro konkrétní realizaci. Jedině tak se podaří využít maximálně výkonový potenciál spotřebiče.
Proto je obecně doporučen alespoň odborný návrh, u složitějších systémů pak projekt, případně energetický posudek.
Spalinová cesta musí být u moderních plynových spotřebičů navržena jako vzduchu/spalinová, musí tedy řešit nejen odvod spalin, ale i přívod spalovacího vzduchu.
Pro montáž musí* být použit pouze k danému účelu certifikovaný materiál. Ze zákonné dikce ze dovozovat povinnost ohlášení stavebního záměru na místně příslušný stavební úřad a získání souhlasu správce kanalizace v případě přímého vypouštění kondenzátu.
Spalovací soustava se skládá ze dvou základních prvků:
Související legislativa:
Instalace obou komponent spalovací soustavy, tedy spalinové cesty i samotného spotřebiče musí být revidována. Revize musí být provedena i v případě výměny, rekonstrukce nebo opravy jedné z komponent.
Primární revizí je přitom revize spalinové cesty. Povinnost provedení revize spalinové cesty před uvedením spotřebiče do provozu je legislativně na straně stavebníka, a to i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru. Výsledkem revize spalinové cesty musí být písemná zpráva obsahující údaje vymezené normami (především ČSN 73 4201), v rozsahu daném vyhláškou (34/2016 Sb.) a zejména závěr, zda posuzovaná spalinová cesta vyhovuje, vyhovuje po odstranění závad či nevyhovuje. Dále případné závady a termíny jejich odstranění.
Legislativně je zákonem (133/1985 Sb.) vymezena i odborně způsobilá osoba s živnostenským oprávněním kominík a kvalifikací „revizní technik spalinových cest“.
Sekundárně se musí provést revize odběrného plynového zařízení – plynového spotřebiče. Jedná se o tzv. revizi výchozí, která je nezbytná pro zprovoznění spotřebiče.
Obsahově představuje celkové posouzení zařízení, tedy nejen prohlídku, ale i provozní zkoušku včetně měření. Součástí výchozí revize musí oprávněná osoba prověřit, zda před zprovozněním byly provedeny revize dle jiných právních předpisů – zejména revize spalinové cesty.
Výchozí revizi vyhrazeného plynového zařízení musí zajistit právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montáž nebo rekonstrukci tohoto zařízení. Na rozdíl od spalinové cesty není tedy u plynového spotřebiče odpovědnost za zpracování revize na straně stavebníka.
Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu, a jejich odvody spalin tedy nepodléhají povinnosti revidování.
Součástí uvedení spotřebiče do provozu by mělo být i vyhodnocení rizik, respektive jejich prevence. Základním bodem prevence je možnost osazení detektorů, indikujících překročení tolerovatelné hladiny příslušené veličiny. Detekovatelných veličin je mnoho (kouř, teplota, vlhkost, obsah CO, CO2, NOx, uhlovodíky, atd.). Mimo povinnosti osazení detektorů kouře v novostavbách (vyhláška 23/2008 Sb.) je někdy doporučováno osazení detektorů oxidů uhlíku.
Související legislativa:
Jak plynové spotřebiče, tak spalinové cesty podléhají dalším provozním pravidlům, a to jak v úrovni povinností, tak v úrovni doporučení.
Pro plynové spotřebiče, které jsou v osobním užívání uživatelů bytů a vlastníků bytů a rodinných domků není dána povinnost provádění periodických revizí, ani zpracování místních provozních řádů a vedení provozních deníků.
Povinnost provozovat vyhrazené plynové zařízení je pro tyto osoby dána obecným právním předpisem (458/2000 Sb.), který předepisuje uživateli udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit. Obecně se doporučuje vycházet z provozních předpisů výrobce daného konkrétních spotřebiče, a to i hlediska záruky. Obvykle se u moderních spotřebičů doporučuje kontrola a servis 1 x za 2 roky. Výrobci plynových kotlů mívají na WWW stránkách odkazy na proškolené firmy, kde je možné si ověřit, že daný řemeslník je skutečně výrobcem proškolen. Některé firmy vydávají i osvědčení formou certifikátů.
Pro právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby platí jako základní povinnost provádět provozní revize každé 3 roky a kontrolu každý rok. Oprávněnou osobou je revizní nebo servisní technik s platným oprávněním od Technické inspekce ČR (TIČR).
Pro spalinové cesty je legislativně (133/1985 Sb.) dána povinnost kontroly a čištění všech provozovaných spalinových cest, tedy i pro spotřebiče plynové. Čištění a kontrolu spalinové cesty provádí osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Tuto činnost nelze u spotřebičů na plynná paliva provádět svépomocí.
Výsledkem kontroly (a čištění) je vždy příslušná zpráva, kde je uvedeno zejména, zda posuzovaná spalinová cesta vyhovuje, vyhovuje po odstranění zjištěných nedostatků nebo nevyhovuje. Vždy musí být posouzeno, zda nevytváří ohrožení zdraví nebo majetku, dále případné závady a termíny jejich odstranění, přičemž je možné přihlížet k datu uvedení spalinové cesty do provozu.
Pokud jsou v rámci kontroly (čištění) spalinové cesty odhaleny závady vytvářející bezprostřední nebezpečí ohrožení zdraví nebo majetku, musí být kominíkem nahlášeny na příslušný stavební úřad nebo státní požární dozor.
Lhůty čištění a kontrol spalinových cest, jakož i způsob provedení stanoví prováděcí právní předpis (34/2016 Sb.). Lhůty kontrol a čištění mohou být upraveny, pokud ověřená dokumentace stavby, posouzení požárního nebezpečí nebo výrobce připojeného spotřebiče paliv stanoví lhůty kratší.
Z uvedené tabulky existuje několik výjimek, přičemž pro provoz plynových spotřebičů jsou důležité zejména dvě:
V případě spalinových cest nejsou povinnosti kontrol a čištění závislé na tom, zda je provozovatelem fyzická nebo právnická osoba, ale i zde se uvedené předpisy nevztahují na odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.
Související legislativa:
Jedná se o specializovanou komplexní kontrolu provozovaných systémů vytápění se jmenovitým výkonem nad 70 kW. Provozovatel, bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, a bez ohledu na typ vytápěného objektu musí zajistit pravidelnou kontrolu s písemnou zprávou. Platí to tedy i pro RD, byty a stavby pro rodinou rekreaci.
Tuto zprávu musí majitel stavby archivovat, a musí být schopen předložit ji na vyžádání Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Státní energetické inspekci. První kontrola musí být provedeno do 3 let od uvedení do provozu a následně jednou za 5 let. Kontroly vykonává pouze energetický specialista s oprávněním vydaným SEI nebo MPO. Seznam oprávněných osob je veřejně dostupný na www stránkách SEI.
Související legislativa:
Zdroj foto: Ing. Valtr Sodomka
Správné provedení vnitřních optických rozvodů má zásadní dopad na schopnost poskytovat koncovým zákazníkům gigabitové služby na optické síti. Použití nesprávných materiálů, metod nebo nevhodné zakončení sítě může způsobit, že operátor nebude schopen přípojku dobudovat až do bytu zákazníka nebo na ní provozovat služby.
Komplexní ochrana před požáry v panelových domech s důrazem na záchranu životů
V dnešní době, kdy se bezpečnost stává stále důležitějším aspektem našeho života, hledáme neustále nové způsoby, jak ochránit sebe, své blízké i svůj majetek.