Bereme si hypotéku (1)

Akční nabídky hypotečních úvěrů od různých bank se mezi sebou překřikují a přesvědčují spotřebitele, že není nic jednoduššího, než si půjčit nějakých pár milionů. I když jsou hypotéky dnes dostupnější a podmínky pro jejich získání stále příznivé, je třeba si uvědomit, že vzít si úvěr na bydlení je závažný krok s dlouhodobým dopadem na náš život. Nejčastějším důvodem pro hypotéku je pořízení vlastního bydlení nebo rekonstrukce stávajícího. Další poměrně častou motivací k zadlužení je investiční záměr, kdy si pořizujeme nemovitost k pronájmu nebo jako zajištění na stáří. Statistická data nám k tomu nahrávají. Vlastnické bydlení vychází v porovnání s nájemním stále lépe, i když v některých městech (jako třeba v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Plzni a Praze) už se blížíme k vyrovnání cenových hladin a nájem bude oproti koupi bytu výhodnější v případě, že se o 2% zvýší úrokové sazby.

Co nás tedy před rozhodnutím o hypotéce čeká?

I když bychom rádi, aby nás jako první zajímalo, jaký si vybrat pěkný domek u lesa či slunný byt s terasou na nábřeží, skutečnost je jiná. V první řadě řešíme peníze. A otázky kolem nich. Kolik na pořízení vlastního bydlení máme a kolik si budeme muset půjčit? Jakou výši splátky jsme schopni bezpečně platit, a to v horizontu desítek let? Počítejme s tím, že nám různí lidé budou radit různé věci. Zazní například optimistické vize profesního růstu a pravidelné valorizace mezd, které nás dozajista čekají a s jejichž pomocí bude splácení hypotéky stále větší hračka. Nebo příběhy o inflaci, která náš dluh zlevní natolik, že jeho splátku v měsíčním rozpočtu ani nepocítíme. Populární je také pohádka o výhodnosti hypotéky do věku 70 let, která má tak nízkou splátku, že o ní ani nebudeme vědět. Tady je dobré poptat se nějakých padesátníků v rodině a okolí, jak se jim v tomto věku shání práce a jakou cítí životní jistotu.

(foto: )

Chceme-li klidně spát, počítejme při zvažování výše hypotéky velmi střízlivě s co největším ohledem na životní situace, které nás mohou potkat. Výpadek příjmu, narození dětí, nemoc. Nejčastější potíže vyšponovaného rodinného rozpočtu, které způsobuje přehnaná výše úvěru, však bývají o mnoho prozaičtější. Zjistíme, že dům, který se zdál v dobrém stavu, potřebuje výraznější opravu a náš panelákový nábytek se do něj prostě nehodí. Nebo že po pěti letech trávení dovolené na milované zahradě a výletech po okolí, bychom přece jen raději jeli aspoň jednou k moři. Že potřebujeme nové auto. Že syn chce studovat v zahraničí. Že babičce musíme zaplatit pečovatelku. A že takových „že“ přijde celá řada, si můžeme být jisti. Bezpečná splátka hypotéky a případných dalších půjček se proto pohybuje na 40% našeho celkového měsíčního příjmu. Chceme-li však po dobu splácení hypotéky skutečně žít a ne přežívat, volíme konzervativnější poměr, zhruba do 30%.

Hypotéka? Ano, s rozumem.

Úvěr na bydlení je skutečně ještě pořád celkem rozumné zadlužení, protože se za něj pořizuje předmět trvalé hodnoty. Pokud tedy zrovna nekoupíme předražený developerský projekt v bývalé průmyslové oblasti nebo na polích za městem, kde se na jednom místě staví novodobé sídliště se stovkami dalších bytů, máme i slušnou šanci, že cena nemovitosti v čase poroste a naše investice se skutečně zhodnotí.

Přes všechna tato pozitiva je skutečně dobré si podpis úvěrové smlouvy dobře promyslet a zodpovědně zvážit všechny okolnosti. A trochu se podívat dál, než jen na rok nebo dva. Nesmíme taky zapomínat, že po vypršení lhůty naší fixace, budou sazby mnohem vyšší a splátka dozajista naroste.

(foto: )