V rámci rodiny je běžné, že se rodiče rozhodnou potomkům darovat svou nemovitost. Někdy s tím ovšem nečekají až na stáří, ale přepíšou nemovitost na své ještě nezletilé děti. Na co je v takovém případě třeba pamatovat?
Bezúplatné darování je oblíbeným způsobem převodu vlastnického práva k nemovitostem v rámci rodiny, kdy darováním rodinného domu nebo bytu potomkovi lze předem vyřešit případné komplikace a náklady dědického řízení anebo vypořádat nemovitý majetek mezi bývalými partnery, kteří jako kompromisní řešení nemovitost převedou na společného potomka.
V případě, že však budete chtít přepsat nemovitost na nezletilé dítě, budete muset počítat s tím, že kromě všech náležitostí právního jednání, které je třeba splnit pro úspěšný převod vlastnické právo k nemovitosti, do celého procesu vstupuje ještě soud, který takovou darovací smlouvu svým rozsudkem schvaluje. Někdy je dokonce třeba obrátit se na soud ještě před samotným podpisem darovací smlouvy, aby rozhodl, kdo za nezletilého bude oprávněn smlouvu podepsat.
Jak je všeobecně známo, zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku, do té doby, až na výjimky, není dítě plně svéprávné. Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti je způsobilý jen k takovým právním jednáním, která jsou co do povahy přiměřená rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Darování nemovitosti je ze své povahy právním úkonem, který pro dítě znamená kromě rozmnožení jeho majetku i vznik významných povinností ve vztahu k darované nemovitosti a bude ho budoucnu zatěžovat (např. placení daně z nemovitostí, nákladů na údržbu nemovitosti apod.).
Nebude se tedy jednat o právní jednání, k němuž by byl nezletilý způsobilý sám a naopak bude muset být při podpisu darovací smlouvy zastoupen. Zákonnými zástupci dítěte při právních jednáních, k nimž není dítě samo způsobilé, jsou zpravidla jeho rodiče. Může se však stát, že rodiče budou při právním jednání za dítě tzv. v kolizi, tedy že by mohlo dojít mezi rodičem a dítětem ke střetu zájmu, a to například tehdy, pokud bude rodič na straně dárce a dítě na straně obdarovaného. Dle občanského zákoníku nemůže pak rodič dítě v takovém případě zastupovat a dítěti musí být soudem ustanoven opatrovník. Před uzavřením darovací smlouvy bude tedy v této situaci třeba nejprve požádat soud o ustanovení tzv. kolizního opatrovníka, který pak smlouvu za dítě jako jeho zástupce podepíše. Pro úplnost dodejme, že darovací smlouva, jíž je převáděno vlastnické právo k nemovitosti, musí být písemná a podpisy na ní musí být úředně ověřeny.
Po podpisu darovací smlouvy, kdy na straně obdarovaného je nezletilý, je následně třeba podat k příslušnému soudu návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. K právnímu jednání, kterým dítě nabývá nemovitou věc nebo její část, což právě taková darovací smlouva je, je totiž dle občanského zákoníku ještě třeba souhlasu soudu. Úkolem soudu je v daném případě zhodnotit, zda nabytí nemovitosti v konkrétním případě je či není v zájmu nezletilého a podle toho rozhodnout, zda daný právní úkon schválí nebo nikoliv. Může se totiž stát, že nabytí nemovitosti by pro nezletilého znamenalo více škody než užitku a soud pak takovou darovací smlouvu neschválí.
Návrh se podává u okresního (obvodního) soudu, v jehož obvodu má nezletilý své bydliště a tento návrh je osvobozen od soudního poplatku. Dítě bude v řízení z důvodu případného střetu zájmů zastupovat tzv. kolizní opatrovník, kterým je orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště dítěte. Pokud soud návrhu vyhoví, vydá rozsudek, v němž za nezletilého schválí konkrétní darovací smlouvu. Tento rozsudek bude pak přílohou k návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. Bez takového souhlasu soudu by nebyla darovací smlouva platná.
Je třeba mít na paměti, že i poté, co se vlastníkem nemovité věci stane po zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí nezletilý, budou veškerá další významnější právní jednání týkající se dané nemovitosti podléhat opětovnému souhlasu soudu, a to např. zatížení nemovitosti věcnými právy, smlouva o dlouhodobém nájmu či případný prodej či darování nemovitosti. Soud tedy bude znovu hodnotit, zda je konkrétní právní jednání ve prospěch nezletilého či nikoliv. Naopak pokud se bude jednat o tzv. běžné záležitosti, souhlas soudu nutný nebude. Nemovitost bude muset za nezletilého taktéž někdo spravovat, zpravidla opět jeho rodiče, kteří jí pak dítěti, jakmile nabude svéprávnosti, odevzdají.
V případě darování nemovitosti nezletilému je tedy třeba připravit se na to, že celý proces převodu vlastnického práva bude prodloužen o soudní řízení, v němž bude soud rozhodovat o tom, zda konkrétní darovací smlouvu schválí či nikoliv. Bez rozsudku soudu, jímž darovací smlouvu schválí, by byla tato smlouva neplatná a katastr nemovitostí by pak převod vlastnického práva k nemovitosti na nezletilého nezapsal.
Bojíte se daně z nemovitosti? Nemusíte! Daň z nabytí nemovitosti byla zrušena
Sousedé.cz - s námi máte domy v kapse
Vytvořili jsme přehlednou platformu pro společenství vlastníků jednotek s cílem ušetřit čas, peníze a nervy. S námi lze dělat správu bytových domů tak, aby se všem dobře žilo. Zjednodušili jsme práci pro správce SVJ a pro výbor SVJ. Jako předseda SVJ budete mít vše důležité na jednom místě, vždy a odkudkoliv dostupné a samozřejmě přehledné. Pro správce SVJ jsme připravili přehledný komunikační kanál, který umožňuje rychlou distribuci dokumentů s garancí přečtení a evidenci závad, která vám ulehčí od starostí s hlášením a řešením jakýchkoliv závad v rámci SVJ.
Zaregistrujte se a vyzkoušejte naši platformu pro společenství vlastníků. Zjednodušte si život a využijte online prostředí. Mějte váš dům v kapse.
V současné době se stále více přiklání k udržitelným životním stylům a hledají se efektivní způsoby, jak snížit domácí náklady. V tomto kontextu nadzemní nádrže na dešťovou vodu nabízí praktické a účinné řešení pro shromažďování a využití dešťové vody, což přináší množství výhod jak pro jednotlivce, tak pro komunity.
Pokud plánujete nákup nemovitosti v zahraničí, čeká vás podobně jako v případě pořízení nemovitosti u nás proces složený z několika kroků. U koupě domu či bytu v zahraničí musíte ale navíc počítat s překladem a ověřením pravosti důležitých listin, přičemž může být potřebný soudní překlad, apostila nebo superlegalizace. Co si pod těmito pojmy představit?
Popularita home office neboli práce na dálku rok od roku roste. Z průzkumu Hospodářské komory ČR, který proběhl v minulém roce, ostatně vyplynulo, že home office alespoň několik dnů v měsíci umožňuje 93 % zaměstnavatelů. Jaký vliv má home office na sousedské a rodinné vztahy a jak na problematiku práce z domova nahlíží zákon?