Reklama

Využijte 10% slevu na objednávku, kód SOUSEDEKNIHA

Novela stavebního zákona – zjednodušení nebo chaos?

Daniel Adam Bergmann, 15. 3. 2018

V novém roce (od 1. 1. 2018) vstoupila v platnost novela zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, zjednodušeně označovaného jako stavební zákon. Zákonodárci slibují zjednodušení a zrychlení výstavby, avšak praxe poukazuje na jistou nedotaženost a nedomyšlenost tohoto jinak jistě bohulibého záměru. Nová legislativa přináší změnu ve dvou základních směrech. Předně rozšiřuje možnosti, kdy stavebník může využít zjednodušeného stavebního řízení formou územního souhlasu a ohlášení. Druhým okruhem je sloučení územních a stavebních řízení do jednoho včetně posuzování vlivu stavby na životní prostředí (tzv. EIA). V našem článku se zaměříme jen na témata, která se týkají běžných staveb, jako rodinných domů nebo objektů pro rekreaci. Dopady novely do územního plánování nebo budování dálniční sítě ponecháme jiným.

Povolení, ohlášení a stavební řízení

Povolení ani ohlášení nevyžadují:

- stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost,

- jednoduché stavby o jednom nadzemním podlaží do 25m2 zastavěné plochy a do 5m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů,

- stavby o jednom nadzemním podlaží do 25m² zastavěné plochy a do 5m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění,

- bazén nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

- udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují:

- stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Zde došlo ke zjednodušení, protože původně byla možnost ohlášení stavby omezena zastavěnou plochou do maximálně 150 m2.

- stavby do 70m² zastavěné plochy a do 5m výšky s jedním nadzemním podlažím podsklepené nejvýše do hloubky 3m. Do konce roku 2017 byla tato možnost platná jen do 50m² zastavěné plochy.

- stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,

- udržovací práce neuvedené mezi těmi, které nevyžadují povolení ani ohlášení,

- u změn dokončených staveb uvedených v tomto odstavci, pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.

Nové podmínky také platí ohledně souhlasu sousedů. Dříve bylo nutné obstarat si podpis majitelů všech sousedících parcel. Nově zákon definuje okruh „sousední parcely“ jako ty, které mohou být stavbou přímo dotčeny. Často tak mohou z povinnosti podpisu vypadnout křížové parcely, ale na druhou stranu se nutnost souhlasu může dle charakteru a typu stavby rozšířit na parcely a budovy, které s plánovanou stavbou přímo nesousedí. O tom, kdo je nebo není dotčený soused, rozhoduje stavební úřad. Až praxe ukáže, zda je tato novinka skutečně zjednodušením nebo jestli přinese spíš další zmatky a chaos. Vaší novou garáží se nyní může cítit dotčen i soused přes ulici. Vymezení dotčených vlastníků je tak nejlepší konzultovat přímo se stavebním úřadem, což teorii o zjednodušení příliš nenahrává.

Užívání staveb

Další novinkou, která však přináší víc zmatků než zjednodušení, je zrušení Oznámení o užívání stavby. U staveb dokončených do 31. 12. 2017 totiž platila povinnost podat oznámení u staveb, u kterých stavební zákon nestanovoval nutnost kolaudačního souhlasu, přičemž s užíváním stavby mohlo být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad svým rozhodnutím užívání stavby nezakázal).

Pro stavby dokončené po 1. 1. 2018 tato povinnost odpadla. Stavebník se po získání zákonem předepsaných zkoušek a měření (§119 SZ) nastěhuje a je to. Problém ovšem nastává s tím, na základě čeho je následně obecním úřadem vydáváno číslo popisné, dříve vázané na oznámení. Nepřehlednou situaci nakonec vyřešilo Ministerstvo pro místní rozvoj, které vymyslelo nové dva formuláře: Žádost o přidělení čísla a Ohlášení dokončené stavby.

Žádost o přidělení čísla se podává příslušnému obecnímu úřadu. V uvedeném formuláři se uvedou identifikační údaje stavby, údaje o stavebníkovi, základní informace o rozhodnutích a opatřeních, na jejichž základě byla stavba povolena, datum ukončení stavby.

Žádost je třeba doplnit o přílohy, a to geometrický plán včetně vyznačení údajů určujících polohu definičního bodu stavby a adresního místa a prohlášení stavebníka o tom, že stavba byla provedena v souladu s jejím povolením a ověřenou projektovou dokumentací. Pokud při provádění stavby dojde k odchylkám oproti ověřené dokumentaci (ověřené projektové dokumentaci), přiloží stavebník místo prohlášení dokumentaci skutečného provedení stavby.

Druhým způsobem, jakým se stavební úřad může dozvědět o dokončení stavby prováděné na základě stavebního povolení nebo souhlasu s ohlášením, je ohlášení dokončení stavby stavebníkem, tj. ohlášení poslední fáze výstavby v souladu s § 152 odst. 3 písm. d) stavebního zákona. Pak by stavebník využíval formulář Ohlášení dokončené stavby.

Laskavý čtenář nechť sám posoudí, zda jde v reálu o zjednodušení a zrychlení celého procesu výstavby nebo ne.

Formuláře zde:

(s využitím textu na www.estav.cz, foto: www.mont-stav.cz )