Poptávka po úvěrech na revitalizaci bytových domů výrazně vzrostla.
Ptali jsme se na problematiku úvěrování bytových domů, praktika Ing. Ladislava Kouckého, manažera pro SVJ a BD v ČSOB
Pojďme si připomenout základní povinnosti pro SVJ, ať už nové nebo přejaté ze staré právní úpravy.
Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, v platném znění (dále jako „zákon č. 250/2021 Sb.“), na první pohled nepůsobí jako právní předpis, který by se jakkoli vztahoval či rozšiřoval povinnosti společenství vlastníků jednotek (SVJ) v souvislosti s bytovými domy. Opak je však pravdou. Zákon č. 250/2021 Sb. nabyl účinnosti před více než rokem a s ním přišla i řada novinek. Pojďme si připomenout základní povinnosti pro SVJ, ať už nové nebo přejaté ze staré právní úpravy.
Jak je již naznačováno výše, zákon č. 250/2021 Sb. se týká vyhrazených technických zařízení (VTZ), která mohou v rámci svého provozu vyvolat nebezpečné situace, dokonce při nedodržení podmínek bezpečného provozu představují závažné riziko pro ohrožení života a zdraví člověka. VTZ se dále dělí na zařízení elektrická, plynová, tlaková a zdvihací. U jednotlivých druhů VTZ pak existují třídy, skupin a podskupiny podle míry rizika. Od zařazení se odvíjí i další zákonné povinnosti. Například pod I. třídu spadají zařízení s nejvyšší mírou rizika ohrožení, jejich uvedení do provozu bude podléhat ohlášení a dozoru Technické inspekce ČR (TIČR).
Podle druhů VTZ vznikly i jednotlivé prováděcí právní předpisy ve formě nařízení vlády, v nichž jsou blíže specifikovány jednotlivé požadavky pro konkrétní VTZ. V nařízeních vlády se mimo jiné upřesňuje, jaká zařízení spadají pod I. či II. třídu, dále podmínky revize, harmonogram kontrol a revizí apod.
Jedná se o:
nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, v platném znění,
nařízení vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, v platném znění,
nařízení vlády č. 192/2022 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, v platném znění,
nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, v platném znění,
nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice, v platném znění.
Nařízení vlády týkající se elektrických VTZ například upravuje základní obsah řádu prohlídek, údržby a revizí, jež je součástí provozní dokumentace.
V rámci nařízení vlády o plynových VTZ se provozovateli konkrétně určuje, aby při uvedení do provozu plynového zařízení jmenoval osobu odpovědnou za provoz a zajistí jí zaškolení s ověřením znalostí. Osobou odpovědnou za provoz může být zaměstnanec provozovatele, ale i třetí osoba. Nutno zdůraznit, že provozovatelem VTZ nemusí být pouze vlastník. Stále častěji SVJ přenechává správu a údržbu nemovitosti na jiných právnických osobách k tomu určených.
Dále je provozovatel plynového VTZ povinen uchovávat provozní deník, doklady o provedené kontrole, servisu, údržbě po dobu 10 let. Harmonogram revizí a kontrol musí být stanoven na období nejméně 6 let dopředu, kde budou uvedeny i přesné termíny revizí a kontrol. Povinnost provádění kontrol a provozních revizí se však nevztahuje na vyhrazená plynová zařízení, která jsou přímo v užívání vlastníků či uživatelů bytů a rodinných domů.
Nařízení týkající se tlakových VTZ se nově vztahuje na parní a kapalinové kotle, tlakové nádoby stabilní přesahující přetlak 0,5 bar oproti dřívějším 0,7 barů. I v tomto případě nelze zapomínat na povinnost určení osoby odpovědné za provoz. Záznamy o provozu tlakového VTZ vede a podepisuje topič nebo obsluha vyhrazeného tlakového zařízení.
Změny se pak obecně dotkly i průvodní a provozní dokumentace. Průvodní dokumentaci tvoří dokumenty dodané výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, a to v českém jazyce a musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení. Provozní dokumentací je soubor dokumentů obsahující veškeré záznamy o kontrolách, revizích, provozní deník, harmonogramy, záznamy o opravách a údržbě atd.
Průvodní i provozní dokumentaci je nutné řádně vést pod hrozbou pokuty až do výše 2 000 000 Kč. Zmiňovanou pokutu může Státní úřad inspekce práce udělit i v situacích, kdy provozovatel nezajistí řádnou prohlídku, revizi, montáž, opravu nebo patřičné zkoušky VTZ. To ovšem není všechno, chybějící průvodní a provozní dokumentace se považuje za tzv. „stav ohrožující bezpečnost práce a provozu VTZ“. Takový stav brání samotnému provozu daného zařízení. Navíc hrozí, že revizní technik odmítne provést revizi, jestliže mu požadovaná dokumentace nebude předložena. Pokud průvodní či provozní dokumentace není k dispozici, může se stanovit rozsah kontroly zařízení místním provozním předpisem.
Současně je třeba si dát pozor, neboť je i Vaší odpovědností, koho necháte provádět revizní kontrolu VTZ. Obecně montáž, opravy, revize nebo například zkoušky VTZ je oprávněna vykonávat pouze odborně způsobilá právnická či podnikající fyzická osoba, a to na základě oprávnění vydaným Technickou inspekcí ČR (TIČR). Platnost oprávnění je 10 let. Zda má revizní technik odbornou způsobilost a platná osvědčení, lze zkontrolovat i v Evidenci revizních techniků a odborně způsobilých osob. Evidence je dostupná na webových stránkách TIČR.
Průvodní a provozní dokumentace, jakož i revizní zpráva může mít i elektronickou podobu. Podmínkou je však autorizovaný elektronický podpis revizního technika u revizní zprávy. Jestliže byly při revizi na zařízení zjištěny závady ohrožují bezpečný a spolehlivý provoz, musí být tyto odstraněny bez zbytečného odkladu. V případě provádění revizí plynových zařízeních spadajících pod VTZ je povinen revizní technik vést evidenci o revizích a tuto uchovávat nejméně po dobu 10 let. To stejné platí i pro prováděné montáže, opravy nebo zkoušky vyhrazeného plynového zařízení.
A jak je to se stávajícími revizemi provedenými ještě podle původní právní úpravy? Nemusíte se obávat. Revize provedená „po staru“ je nadále platná do termínu vyžadující další revizní kontrolu. Nově provedená revizní kontrola však musí již splňovat podmínky zákona č. 250/2021 Sb. a s ním souvisejících prováděcích předpisů.
Závěrem je vhodné rovněž připomenout, že provozovatel má povinnost ohlásit oblastnímu inspektorátu práce havárii způsobenou v souvislosti s provozem VTZ, nebo když je příčinou vzniku této události právě VTZ. Ohlašovací povinnost vzniká bez zbytečného odkladu, jestliže došlo ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 000 000 Kč.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zákon č. 250/2021 Sb. společně s prováděcími předpisy s sebou přinesl řadu změn. Současně tyto změny není rozhodně vhodné brát na lehkou váhu, neboť v případě porušení se s nimi pojí nemalé sankce.
Autor: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.
Zdroj foto: pixabay.com ______________________________________________________________________ CO VŠE MŮŽETE SE SOUSEDÉ.CZ ZÍSKAT:
V naší Poradně, naleznete nejčastější dotazy a manuály pro používání portálu Sousede.cz.
Pravidelně pořádáme bezplatné vzdělávací webináře s odborníky, registrace a záznamy naleznete ZDE
Pokud hledáte dodavatele služeb, nebo jen radu navštivte naše Tržiště.
Informační letáky s výhodami využívání pro Předsedy SVJ a Vlastníky bytových jednotek k vytištění a vylepení na nástěnku v domě.
Kompletní přehled funkcí a ceník naleznete přímo na webových stránkách.
Ptali jsme se na problematiku úvěrování bytových domů, praktika Ing. Ladislava Kouckého, manažera pro SVJ a BD v ČSOB
Protože se snažíme, aby články v našem magazínu byli aktuální a co nejlépe reflektovaly potřeby členů SVJ, věnovali jsme nějaký čas vyhodnocení dotazů z naší poradny.
Deset zásadních otázek, které vám ušetří starosti i peníze