Můj dotaz je k usnášeníschopnosti shromáždění. Je problém s účastí vlastníků. Když už se dostaví na shromáždění, je usnášeníschopné jen po určitou dobu. V průběhu část z nich jednání opustí. Program není vyčerpán a jednání je řádně ukončeno z důvodu, že není usnášeníschopné. Je možné zbývající body jednání, jež jsou oznámeny v pozvánce, hlasovat písemnou formou při dodržení obsahu projednávaných bodů jednání? To by zabezpečil výbor ve spolupráci se správcem nemovitosti. Jaká je lhůta pro vyhlášení? Dotaz: Ing. Zahradník.
Hlasování mimo shromáždění upravuje ust. § 1210 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) tak, že není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.
Z důvodové zprávy pak vyplývá, že pokud stanovy neurčí jinak, nelze hlasovat mimo shromáždění v jiném případě, než v případě neusnášeníschopnosti shromáždění.
Jelikož zákon výslovně neřeší situaci, kdy se shromáždění stane neusnášeníschopné v průběhu konání shromáždění, lze doporučit, aby byly stanovy upraveny tak, aby výslovně stanovily možnost hlasování mimo valnou hromadu i v případě, že se shromáždění stane neusnášeníschopné v jeho průběhu.
Ohledně postupu při hlasování mimo shromáždění lze pak uvést následující. Návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní.
K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl.
Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.
Než výbor SVJ nebo správce bytového domu podepíše smlouvu na „čisté“ tepelné čerpadlo, měl by znát rizika, o kterých se v prodejních nabídkách mlčí – od končících chladiv přes zatížení elektrické sítě až po skryté náklady, které dělají z „pohádkových úspor“ iluzi.
Povalují se vám v kočárkárně krabice plné starých faktur, nebo naopak netušíte, kam zmizela projektová dokumentace z rekonstrukce před pěti lety? Archivace dokumentů v SVJ není jen otravná byrokracie. Je to zásadní právní povinnost výboru. Pokud jako statutáři nedodržíte zákonné lhůty, riskujete pokuty od úřadů i žaloby od vlastníků za porušení péče řádného hospodáře. Pojďme si v této džungli udělat systém.
Představte si scénář, který straší nejednoho předsedu: Osamělý vlastník jednotky v SVJ nebo člen družstva zemře. Do schránky padají složenky, zálohy na služby nikdo neplatí, fond oprav krvácí a vy po prvotním šetření zjistíte, že dotyčný neměl žádnou rodinu ani nezanechal závěť. Co teď? Čekat se založenýma rukama, až se situace „nějak“ vyřeší, je nejrychlejší cesta k finančnímu průšvihu celého domu. Jako statutární orgán musíte jednat okamžitě, i když majetek zdánlivě nikomu nepatří.