Problém s usnášeníschopností shromáždění – vlastníci z jednání odchází

Můj dotaz je k usnášeníschopnosti shromáždění. Je problém s účastí vlastníků. Když už se dostaví na shromáždění, je usnášeníschopné jen po určitou dobu. V průběhu část z nich jednání opustí. Program není vyčerpán a jednání je řádně ukončeno z důvodu, že není usnášeníschopné. Je možné zbývající body jednání, jež jsou oznámeny v pozvánce, hlasovat písemnou formou při dodržení obsahu projednávaných bodů jednání? To by zabezpečil výbor ve spolupráci se správcem nemovitosti. Jaká je lhůta pro vyhlášení? Dotaz: Ing. Zahradník.

Problém s usnášeníschopností shromáždění – vlastníci z jednání odchází

ODPOVÍDÁ: MGR. PATRICK BOHÁČEK, ARROWS ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ, S.R.O., WWW.ARWS.CZ

Hlasování mimo shromáždění upravuje ust. § 1210 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) tak, že není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.

Hlasování mimo shromáždění

Z důvodové zprávy pak vyplývá, že pokud stanovy neurčí jinak, nelze hlasovat mimo shromáždění v jiném případě, než v případě neusnášeníschopnosti shromáždění.

Jelikož zákon výslovně neřeší situaci, kdy se shromáždění stane neusnášeníschopné v průběhu konání shromáždění, lze doporučit, aby byly stanovy upraveny tak, aby výslovně stanovily možnost hlasování mimo valnou hromadu i v případě, že se shromáždění stane neusnášeníschopné v jeho průběhu.

Jak postupovat – platnost hlasování

Ohledně postupu při hlasování mimo shromáždění lze pak uvést následující. Návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní.

K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl.
Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.

Mohlo by vás zajímat