Reklama

Využijte 10% slevu na objednávku, kód SOUSEDEKNIHA

Putování za Santinim – Křtiny

Daniel Adam Bergmann, 6. 8. 2018

Asi jen málokdo si s proslulým jménem architekta Santiniho, proslaveným po celém světě svým unikátním tvůrčím rukopisem zvaným barokní gotika, spojí s Čechem Janem Blažejem Aichelem, pocházejícím z kamenické rodiny. Přesto jde o jednu a tutéž osobu. Santiniho kořeny sice sahají do Itálie, ale je už druhou generací narozenou v Praze. Větší údiv pak budí jeho dokonalé geometrické struktury kompozičních sítí, kdy se jako největší vášeň ukazuje kombinace pěti- a šesti úhelníků a vytváří tak unikátní půdorysy staveb. Půvabné na tom je, že neměl prakticky žádné univerzitní vzdělání a své zkušenosti získával ponejvíce jako tovaryš když „šel do světa“. Nejprve u Jeana Baptisty Matheyho, později v Itálii u barokního radikála Borrominiho. Oprávněně se tedy můžeme domnívat, že musel být obdařen mimořádným geniem, protože z jeho tvorby čiší hluboká znalost matematiky, geometrie, numerologie, židovské kabaly a křesťanské mystiky. Po návratu z vandru se v Santiniho 26 letech pustil do samostatné práce – originálního stylu, kdy do barokních staveb bohatě využíval gotické a symbolické prvky – česká barokní gotika. Přestože jeho hlavní a životní práce mají své těžiště v zakázkách od cisterciáckého a benediktinského řádu, promítl svoji neopakovatelnou inspiraci i do světských staveb. Jmenujme třeba zámek Karlova Koruna nebo Kolovratský palác v pražské Nerudově ulici. Santiniho hlavní odkaz ale najdeme zejména u církevních staveb – klášterní kostel v Sedlci u Kutné Hory nebo v Želivě, konvent kláštera v Plasech, poutní kostel na Zelené Hoře nebo v Křtinách.

(www.turistik.cz)

Chrám Jména Panny Marie

Poutní tradice Křtin sahá hluboko do minulosti a je spjatá s milostnou soškou Panny Marie tzv. Křtinské. V nejstarším období byla socha umístěna v českém kostele na bočním oltáři, po roce 1651 pak na oltáři hlavním. Mnohem důstojnějšího a slavnostnějšího umístění se však dočkala až po dostavbě první části Santiniho chrámu. Ten byl původně koncipován se dvěma kaplemi, sv. Anny a sv. Josefa, ale z finančních důvodů byla dokončena jen kaple sv. Anny, na realizaci druhé části nikdy nedošlo. Křtinský chrám, ač nedokončen, je však architektonickým zjevením sám o sobě a právem zván Perlou Moravy. Sám autor se dokončení svého záměru nedožil, výstavba a úpravy pokračovaly ještě dlouho po jeho smrti.

Výstavba podle Santiniho projektu začala roku 1718 budováním kaple sv. Anny. Provádějícím architektem byl brněnský František Benedikt Klíčník. Dokončena a vyzdobena byla roku 1733, kdy sem byla přenesena rovněž socha Panny Marie z poutního kostela, který byl v tomto roce zbořen, aby udělal místo barokní novostavbě chrámu. Ta byla započata již roku 1728, tedy pět let po smrti Santiniho, v těsné blízkosti starého kostela, takže jej z počátku částečně obestavěla a teprve po zboření staré svatyně se mohly práce rozběhnout rychlejším tempem. Stavitelem byl František Antonín Ritz (1697–1767). Do roku 1738 byla obvodová zeď kostela dovedena pouze do výše velkých oken, za což může zřejmě technicky velmi náročné provedení základů a terasovité podnože na členitém položí. Stavba byla dokončena roku 1750. Původní projekt byl v průběhu výstavby částečně pozměněn, především byla nově připojena osová věž v průčelí a Santiniho tvarosloví štukové výzdoby bylo obměněno v duchu dekorativního cítění pozdního baroka. Autor těchto změn není znám, uvažuje se o Christianu Alexandrovi Oedtlovi (1654–1731), avšak argumenty nejsou příliš přesvědčivé. V květnu 1750 byla do chrámu přenesena socha Panny Marie a kostel byl požehnán opatem Matuškou. V následujících dvou desetiletích byl kostel nákladně zdoben za účasti předních umělců, například Jana Jiřího Etgense (1697–1757), který je autorem freskové výzdoby, mezi sochaři se objevili Antonín a Ondřej Schweigl. Kompletně dokončen a slavnostně vysvěcen byl 21. dubna 1771 prvním brněnským biskupem Matyášem Františkem Chorinským z Ledské.

![](/upload/_public/magazine/img/krtiny 2.jpg)

(Foto: redakce)

Roku 1884 při požáru shořely střechy kostela i dalších budov poutního areálu a původní členité vysoké mansardové střechy byly nahrazeny ve zjednodušené formě. V letech 1864 – 1865 byla část prelatury přestavěna na novorenesanční zámek. Menší část, dochovaná dodnes v barokní podobě, slouží jako fara. Na konci druhé světové války byl ambit poškozen leteckou pumou a kostel střelbou, tyto škody byly brzy opraveny. Mezi lety 1975 až 2009 probíhala velkorysá rekonstrukce.

Kdo se vydá o dovolené nebo na výlet do Moravského krasu, neměl by si návštěvu křtinského chrámu nechat ujít.

(foto: úvodní foto wikipedie)