Reklama

Využijte 10% slevu na objednávku, kód SOUSEDEKNIHA

Per rollam aneb jak probíhá hlasování mimo shromáždění?

, 5. 12. 2016

Problém, na který společenství vlastníků jednotek naráží opakovaně, se týká usnášeníschopnosti na pravidelných shromážděních. Lze tento problém nějak řešit? Co je to hlasování per rollam a co obnáší?

Ačkoli o tom mnoho vlastníků bytů neví, NOZ umožňuje, v rámci ustanovení § 1210, hlasování mimo schůzi, tzv. per rollam, a to korespondenční cestou. Nová právní úprava obsažená v občanském zákoníku týkající se společenství vlastníků upravuje dva případy, ve kterých lze využít korespondenčního hlasování: 1) v nouzových situacích, kdy není shromáždění usnášeníschopné; 2) když je tento způsob hlasování přímo „zakotven“ ve stanovách bytového domu.

Podívejme se na případ z praxe. Na schůzi společenství vlastníků jednotek se projednává zateplení domu. Bytový dům má 40 bytových jednotek. K tomu, aby mohl být záměr uskutečněn, je zapotřebí odsouhlasení půjčky na 5 milionů. K jeho schválení je zapotřebí, aby bylo shromáždění usnášeníschopné, což je možné jen ve chvíli, kdy jsou přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Problém nastává ve chvíli, kdy se většina vlastníků na shromáždění nedostavuje, např. z důvodu špatné dostupnosti anebo časových možností. Ve chvíli, kdy je prohlášena schůze za neusnášeníschopnou, je možné hlasovat per rollam, mimo řádnou schůzi. Aby to však bylo možné, musela by osoba zodpovědná za svolání shromáždění tuto skutečnost navrhnout písemně, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se shromáždění konalo. Taktéž nelze hlasovat o záležitostech, které nebyly na programu shromáždění.

Jak probíhá korespondenční hlasování v praxi a co vše obnáší?

1) Vlastníkům všech jednotek v domě musí být zaslán a doručen návrh rozhodnutí odpovědnou osobou, a to písemnou formou (vyplývá to z § 1210, odst. 1).

2) V návrhu by měly být podklady, příp. odkaz, kde jsou uveřejněny a údaj o lhůtě k vyjádření.

3) Aby mohlo být hlasování označeno za „platné“, je vyžadováno vyjádření vlastníka jednotky, který musí uvést den, měsíc a rok, kdy hlasuje a dokument podepsat.

4) Dokument, kde se hlasuje, musí obsahovat plné znění návrhu rozhodnutí.

5) Statutární orgán po obdržení výsledků hlasování, oznámí, též písemně, ostatním vlastníkům jednotek výsledek hlasování.

6) Rozhodnutí je považováno za přijaté, jestliže o něm hlasovala většina vlastníků jednotek, nevyžadují-li stanovy vyšší počet hlasů.

Z toho vyplývá, že v současné době hlasování např. formou emailu není zcela přípustné (kvůli podpisům, doručení atp.). V rámci společenství je vhodné se zamyslet nad samotnou formou a podmínkami pro realizaci takového hlasování a případně je „zakotvit“ přímo do stanov. Je otázkou, zda do budoucna nebude možnost hlasování mimo shromáždění ještě více „rozvolněna“ (například o možnost hlasovat elektronicky), pravděpodobně by si tím společenství vlastníků jednotek usnadnilo život.