Jak řešit sousedské spory? | Díl 08 - Pes, který štěká … terorizuje ostatní!

Přinášíme vám další díl seriálu o řešení sousedských sporů a napravování vztahů mezi sousedy neformální, mírnou a přístupnou cestou.

Jak řešit sousedské spory? | Díl 08 - Pes, který štěká … terorizuje ostatní!

Jan byl právník a díky své profesi se těšil v domě, ve kterém žil, značnému respektu svých sousedů. Kdykoli bylo potřeba na shromáždění vlastníků zvážit právní aspekty jakéhokoliv rozhodování, všichni se vždy automaticky obraceli na něho a on si užíval hřejivé chvilky jejich vděčnosti za jeho nezištné odborné rady. Naproti tomu práci ve výboru opakovaně odmítal s odvoláním na svou vytíženost. Moc dobře věděl, že tam by se uznání jen sotva dočkal. A tak mu to vyhovovalo. V domě byl spokojený a zdálo se, že i většina jeho sousedů. Pravda, mlhavě si vzpomínal na nelibost několika starších nájemníků, kteří si nesměle stěžovali na denní štěkot psíka, patřícího sousedce Adéle. Tehdy si ale pomyslel, že psi holt občas štěkají a jelikož on sám ho nikdy štěkat neslyšel, i přesto, že bydlí s Adélou na stejném patře, nepůjde o nic zásadního.

To se změnilo ve chvíli, kdy Jan přešel na částečný home-office! Jeho očekávání pohodové práce z domova mělo trvat jen do chvíle, než se následujícího rána za Adélou, odcházející do práce, zavřely dveře. Nemohl uvěřit, že pes, kterého byste si na trávníku téměř spletli s dobře živeným morčetem, může vydávat tak nepříjemné, pronikavé a stále se opakující štěkání. Chvíli si dokonce myslel, že to musí být zvuk z nějaké nahrávky, snad jako součást zabezpečovacího zařízení bytu. Brzy zjistil, že to by byla přeci jen ta lepší varianta. To malé, štěkající „nic“ bylo skutečné, zcela oddané stvoření, které si krátilo čekání na svou paničku „terorizováním“ ostatních obyvatel domu.

obrázek

S Adélou však nebyla řeč. Telefon nebrala, na pokusy o sjednání schůzky nereagovala. Janovi nezbývalo, než si promyslet všechny právní možnosti a připravit strategii pro nastolení pořádku. Po konzultaci s dalšími kolegy právníky dospěl k závěru, že teoretických možností je sice víc (obsažených v zákoně na ochranu zvířat, občanském zákoníku či přestupkovém zákoně), ale všechny spojují dvě nepříjemné věci. Velmi, ale velmi nejistý výsledek a hlavně, a to bohužel Jan moc dobře věděl i z vlastní praxe, výsledek, který by byl zcela v nedohlednu!

Jako nejefektivnější možnost se tak Janovi jevila mediace, o které věděl, že speciálně v sousedských sporech má vysokou úspěšnost. Oslovil tedy s nadějí svého společníka, který byl jako advokát i zapsaný mediátor. Ten mu ale s lítostí pomoc odmítl, jelikož by nemohl zaručit svoji nutnou neutralitu. Nezbývalo, než oslovit jiného nezávislého a zkušeného mediátora, kterému se podařilo Adélu přeci jen získat pro mediaci jako mimosoudní alternativu řešení jejich sporu.

mediace

Tu strany zahájili již následující týden a rychlost přijetí konečné mediační dohody překvapila i zkušeného Jana. Během společného jednání vyšlo (díky Janem pořízeným nahrávkám) najevo, že Adéla ani netušila, jak velký problém její psí mazlík obyvatelům domu způsobuje. Při hledání řešení strany objevily několik variant, zahrnujících možnost odborného výcviku pejska, práci psího psychologa či využití služby hlídání specializovanou agenturou. Konečné řešení však překvapivě vzešlo od jedné obyvatelky domu v důchodovém věku, která za symbolickou částku sama nabídla hlídání psa v době nepřítomnosti Adély. A jelikož štěkání psa způsobovala právě jeho opuštěnost, přijaté řešení se ukázalo jako zcela funkční.

Nestrannost mediátora

Jedním ze základních principů mediace je neutralita mediátora, která je utvářena jeho nezávislostí a nestranností. Nezávislost charakterizuje skutečnost, že mediátor není v žádném druhu závislosti ke stranám sporu. To znamená, že s nimi není v žádném vztahu, ať už osobním, sociálním, obchodním, ekonomickém či morálním. Tato závislost se netýká pouze vztahu mediátora k účastníkům sporu, ale i jeho vztahu k samotnému předmětu jednání. Neutralita je naproti tomu definována jako schopnost nestranit žádné osobě, nepreferovat žádnou ze stran sporu.
Pro výkon mediace se vyžaduje zásadní zachování obou vlastností.

Více o KONSENZUALISTA

Přečtěte si také:

Jak řešit sousedské spory? | Díl 07 - Dojde až na soudní prodej bytové jednotky?

Jak řešit sousedské spory? | Díl 6 - Vleklé neshody vyřešeny!

Jak řešit sousedské spory? | Díl 5 - To u nás v domě, problémy nenajdete…

Jak řešit sousedské spory? | Díl 4 - Mokré skvrny, kam se podíváš!

Jak řešit sousedské spory? | Díl 3 - Máte sklep? A mohla bych ho vidět…?

Jak řešit sousedské spory? | Díl 2 - Autoškola v bytě

Jak řešit sousedské spory? | Díl 1 - Ticho prosím!

Zdroj foto: Shutterstock


Mohlo by vás zajímat

Anonymita obyvatel v obytných domech jako trend moderní doby i přízrak nejistoty a nebezpečí

Anonymita obyvatel v obytných domech jako trend moderní doby i přízrak nejistoty a nebezpečí

Společné soužití mnoha lidí na malém prostoru, uspěchaná doba, změny pracovních návyků. To vše jsou příčiny, které narušují rodinné vztahy a o těch sousedských nemluvě. Tyto změny vedou k anonymitě a v sousedství nevyhnutelně k obavám, nedůvěře i neochotě se podílet na společné údržbě sdíleného majetku. Pokud jste správce nebo majitel nemovitostí, přistupte k řešení této situace komplexně.